Pro řadu majitelů bytů končí vlastnictví nemovitosti u dveří do bytu. Údržba společných částí domu je příliš nezajímá a často na ni nejsou ochotni přispívat přiměřené částky. Pak jsou překvapeni, že při větší havárii musí zaplatit vysoké sumy najednou.

Zateplení a rekonstrukce střechy – sedmnáct milionů. Pět nových výtahů – pět milionů. Rekonstrukce hlavních rozvodů elektřiny – půl milionu korun. To je účet, který už částečně zaplatili a v budoucnu ještě budou muset zaplatit obyvatelé jednoho menšího pražského paneláku. Když se v roce 2006 pouštěli do přípravy zateplení, uvědomili si, jak neprozíravé bylo jejich dřívější rozhodnutí o placení relativně nízkých příspěvků do takzvaného fondu oprav. V něm si vlastníci bytů sdružení ve Společenství vlastníků bytových jednotek tvoří rezervu na budoucí větší opravy.
Ještě v roce 2002, kdy už bylo jasné, že dům se bez velkých a nákladných oprav neobejde, platil každý vlastník za byt v průměru 1200 korun za měsíc. To je zhruba 14 korun na metr čtvereční obytné plochy bytu. Firmy, které se zabývají správou nemovitostí, přitom doporučují, aby se v případě starých paneláků tento příspěvek pohyboval kolem třiceti korun na metr čtvereční. U cihlových domů, které zateplení nepotřebují, by mělo jít o částku kolem 25 korun na metr čtvereční.

„Postupně se nám podařilo zvýšit příspěvek na opravy a údržbu domu až na přibližně 33 korun na metr čtvereční. I tak jsme si ale na zateplení museli půjčit od banky přes třináct milionů korun. Splátky úvěru teď spolknou dvě třetiny částky, kterou vybereme,“ říká Tomáš Němec, předseda výboru tohoto společenství.

Obyvatelé uvedeného pražského paneláku se zachovali zodpovědně. Výjimkou ovšem nejsou ani taková společenství, kde se na metr čtvereční platí méně než deset korun. Domy přitom potřebují zateplení i výměnu výtahů .

„Nízké příspěvky na údržbu a správu domu souvisí se špatným přístupem k vlastnictví. Obyvatelé domu často byty zprivatizovali za velmi výhodné ceny. Předtím byli zvyklí platit poměrně nízké nájemné . O dům se starat nemuseli. Nemají proto zkušenost s tím, co obnáší a kolik stojí správa domu a bytového fondu,“ vysvětluje Jan Halík ze Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků (SMBD).

Řada z těchto obyvatel si myslí, že vlastnictví končí u dveří bytu a o společné části domu se už nezajímají. „Pak bývá vůbec problém, aby se vlastníci dohodli na jakékoli opravě nebo zvýšení příspěvků,“ říká Lenka Tomková, projektová manažerka internetového portálu Obyvatelé.cz , který usnadňuje komunikaci mezi majiteli bytů sdružených ve Společenství vlastníků.

Vztah k vlastnictví společných částí domu se však postupně mění. Zejména lidé, kteří si kupují byty za tržní ceny, se zajímají o fungování Společenství vlastníků, o výši plateb do fondu oprav i způsob správy společných částí domu, tvrdí Halík. Tito noví obyvatelé občas dokážou strhnout ke změnám i původní vlastníky. ( Spočítejte si, kolik vás bude stát hypotéka )

Při jednání o zvyšování plateb do fondu oprav se nám vyplatila otevřenost. Jasně jsme lidem řekli, na co peníze použijeme, jak dům bude po opravách vypadat a dali jim možnost sledovat, za co se společné peníze utrácí,“ nabízí návod jak přesvědčit obyvatele domu k lepšímu hospodaření Tomáš Němec. O výši příspěvků do fondu oprav musí podle zákona o vlastnictví bytu rozhodnout nadpoloviční většina vlastníků, měřeno podle počtu podílů na společných částech domu.

Při stanovení výše příspěvku na údržbu a správu domu si vlastníci musí říct, co všechno budou ze společných prostředků platit. Zpravidla jde o údržbu, technickou správu domu, vedení účetnictví, pojištění či spotřebu energií ve společných částech. K tomu je třeba připočítat příspěvek na budoucí opravy.

„U novostaveb, kde společenství vlastníků teprve vzniká, doporučuji spočítat, kolik tyto činnosti budou stát za rok a podle toho nastavit příspěvek na příštích tři až pět let. Přidal bych ještě rezervu na nečekané výdaje. Protože se teprve ukáže, jak rychle se dům opotřebovává a jaké opravy bude potřebovat,“ říká Halík. Poruchy mívají například automatické dveře do garáží, opotřebovávají se i garážová stání.

U starších domů je nejlepší se poradit se stavebními experty. Ti dokážou odhadnout, jaké opravy bude dům v příštích letech potřebovat. Jejich cena se dá poměrně snadno odhadnout. Klíčové je, aby se vlastníci na spoření na tyto opravy dohodli v dostatečném předstihu.

Pokud vlastník byt prodává , jeho dříve zaplacené a dosud neutracené příspěvky se mu nevrací. Vychází se z předpokladu, že při užívání bytu se podílel na opotřebování společných částí domu, na jejichž údržbu příspěvek platil. „O své peníze ale přijít nemusí. Od správce domu by si měl vyžádat potvrzení o svém podílu na dlouhodobé záloze a tyto peníze pak může požadovat v rámci kupní ceny po kupujícím,“ radí Jan Halík ze SMBD. Slušná výše tohoto podílu je pro kupujícího navíc důkazem, že Společenství vlastníků se o dům stará a budoucí opravy zvýší i hodnotu kupovaného bytu.

Autor: penize.cz