legislativy navázat. Základním důvodem specifického účetnictví je charakter této právnické osoby, který je, dá se říci, ojedinělý. Jedná se o právnickou osobu, která hospodaří s finančními prostředky a dalším majetkem svých členů. Z tohoto titulu jen ve výjimečných případech vytváří výsledek hospodaření právnické osoby SVJ.

Členové SVJ poskytují na činnost finanční zálohy. Ty mají dvojí charakter. Část je krátkodobá a je zpravidla i finančně vyrovnávána s poskytovateli proti skutečně vynaloženým výdajům. Druhá část je dlouhodobá a je samozřejmě nutno prokázat řádně vedeným účetnictvím její čerpání. Ze zákona č. 72/1992 Sb. ve znění pozdějších úprav a doplňků vyplývá, že nepodléhá finančnímu vypořádání s poskytovateli, pokud o tom sami nerozhodnou.

Veškerý majetek je v ekonomické a v převážné většině i právní podstatě spoluvlastnictvím členů SVJ a za závazky ručí právně i ekonomicky také oni. Na tyto neměnné skutečnosti musí navázat účetnictví této atypické účetní jednotky, které musí být metodicky vedeno v souladu s výše uvedeným.

To znamená, že na rozdíl od jiných účetních jednotek jsou náklady spojené se správou společného majetku účtovány v konečném důsledku jako pohledávka za členy SVJ a výnosy vzniklé ze spoluvlastnictví k majetku jako závazek vůči členům SVJ. Jako pohledávka za vlastníky-členy SVJ se neúčtují pouze ty náklady, které lze uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů právnické osoby SVJ. Jako závazek vůči vlastníkům – členům SVJ se neúčtují pouze ty příjmy plynoucí ze společného majetku, které dle platné daňové legislativy podléhají zdanění u právnické osoby SVJ. V praxi se jedná jen o velmi ojedinělé případy (tabulku nejčastějších příjmů s uvedením, kde jsou zdaňovány, uvádíme na konci článku). Je logické, že ve správně vedeném účetnictví jsou pohledávky a závazky po jejich zúčtování vyrovnány buď s poskytnutými zálohami, případně jiným přípustným způsobem.

Tento požadavek lze splnit několika způsoby vedení účetnictví SVJ. Všechny základní varianty jsou v souladu s platnou legislativou. A je pouze na účetní jednotce, pro kterou se ve svých vnitřních pravidlech pro vedení účetnictví rozhodne. Je třeba zdůraznit, že nikdo jiný než účetní jednotka nemůže rozhodnout o variantě metodiky vedeného účetnictví SVJ. Případný zpracovatel může nabídnout variantu, ale rozhodnutí je na statutárním orgánu SVJ.

Právě nyní musíme uvést zcela chybnou variantu, která se stále velmi frekventovaně vyskytuje v praxi. Nelze totiž vést účetnictví zcela zjednodušeným způsobem, kdy není v účetních knihách účtováno o pohledávkách a závazcích vůči členům SVJ, ale je přímo účtováno jen o přírůstcích a úbytcích záloh. Poskytnuté zálohy nejsou žádným fondem oprav bývalých majitelů – družstev. Znovu opakujeme, že se jedná o závazek vůči členům SVJ, který lze vyrovnat s pohledávkami za nimi, ovšem logicky za předpokladu, že je o pohledávkách v účetnictví účtováno.

Naprostým nepochopením smyslu účetnictví je účtování závazků vůči dodavatelům služeb a ostatních dodávek přímo jako čerpání záloh. A případných pohledávek z titulu výnosů z majetku jako zvýšení záloh. Toto účtování je hrubým porušováním zákonných ustanovení účetní legislativy, zejména zákazu kompenzace. Navíc nezobrazuje věrný a pravdivý obsah účetnictví – nejedná se v podstatě vůbec o účetnictví, ale o jakousi svéráznou evidenci, která neodpovídá platné legislativě.

Přípustné základní používané varianty, které dodržují zásady zakotvené v platné legislativě pro vedení účetnictví, jsou v podstatě dvě:

    * První varianta je sice pracná, ale dá se říci, že nejlépe zajišťuje vypovídací schopnost účetnictví. Spočívá v prvotním účtování všech nákladů a ostatních výdajů na účty účtové třídy 5 – Náklady a všech výnosů a ostatních příjmů na účty účtové třídy 6 – Výnosy. Následně jsou jako pohledávky za vlastníky přeúčtovány ty náklady a ostatní výdaje, které nejsou dle platné daňové legislativy uplatňovány v daňovém základu daně z příjmu právnické osoby. Jako závazky vůči vlastníkům jsou přeúčtovány ty výnosy, které nepodléhají zdanění u právnické osoby. Zda bude účtováno vyrovnání nákladů účtováním na k tomu zvolený účet účtové třídy 6 a vyrovnání výnosů, účtováním na k tomu zvolený účet třídy 5. Případně pouze na opačných obratech účtových tříd 5, 6 je pouze na rozhodnutí účetní jednotky. Jedná se spíše o technickou než metodickou záležitost. Teprve až jsou v účetních knihách řádně zúčtovány zúčtovací vztahy vůči vlastníkům-členům SVJ, je možno účtovat o vyrovnání pohledávek a závazků s poskytnutými zálohami, pokud je toto vyrovnání v souladu s rozhodnutím příslušných orgánů SVJ.

      Neexistuje žádný právní podklad pro paušální vyrovnání. K použití záloh je nutný jmenovitý souhlas, což znamená nejlépe písemný, kompetentních orgánů SVJ. Kdo takový souhlas může dát, je uvedeno ve stanovách SVJ.

      V praxi se postupuje zpravidla tak, že jsou vyjmenovány tituly, které je možno vyrovnat s poskytnutými zálohami bez toho, aby bylo nutno rozhodovat o každé účetní operaci. Jde o orgány SVJ schválený jmenovitý rozpis poskytovaných záloh, z něhož vyplývá, jaké tituly mohou být s poskytnutými zálohami vyrovnány. O ostatních, v tomto dokumentu neuvedených, je nutno rozhodnout jednotlivě. Některé nemusí být krátkodobě vyrovnány a zůstávají zaúčtovány jako dlouhodobá pohledávka, či závazek vůči vlastníkům-členům SVJ.

    * Druhá varianta je totožná s variantou první, pouze s tím rozdílem, že v účtových třídách 5 – Náklady a 6 – Výnosy se účtují jen ty náklady a ostatní výdaje a ty výnosy a ostatní příjmy, které vstupují do základu daně z příjmů právnické osoby-SVJ a stávají se součástí jejího vlastního jmění. Ostatní je možno účtovat přímo jako pohledávku nebo závazek vůči vlastníkům-členům SVJ.

      Při vedení účetnictví SVJ, bez ohledu na použitou variantu, je nutno dodržet i významné legislativní ustanovení, spočívající v povinnosti vést pohledávky a závazky v účetnictví nejen v celkových hodnotách, ale i v členění podle jednotlivých dlužníků a věřitelů. Pro zabezpečení tohoto nekompromisního legislativního požadavku lze v souladu s právními normami použít buď účetní knihu analytických účtů, anebo jinou formu analytického členění, která by tento požadavek splňovala.

      Účetnictví SVJ musí být po této stránce velmi kvalitně vedeno nejen pro splnění obecného legislativního ustanovení, ale tato část účetnictví je významným zdrojem informací pro zdanění členů SVJ, případně pro vedení jejich účetnictví, pokud jsou účetními jednotkami. Z tohoto důvodu věnujeme praktické aplikaci analytického členění pohledávek a závazků vůči členům SVJ v účetnictví SVJ příští kapitolu.

Pokud nejsou ve statutárních orgánech SVJ odborníci na oblast účetnictví, neznamená to, že nejsou schopni posoudit, zda jejich účetnictví vyhovuje výše uvedeným požadavkům. Je nutné požadovat po zpracovateli předložení nejen kompletní účetní závěrku, včetně řádně provedených inventarizací majetku a závazků, ale i zpracování:

    * účetních knih, kterými jsou dle zákona o účetnictví deník, hlavní účetní kniha či knihy analytických účtů; tyto účetní knihy nemohou být nahrazeny žádnou jinou evidencí z jiného než účetního systému. V praxi činnosti SVJ se často setkáváme s nesprávným přístupem, že některé povinné knihy nejsou vedeny. To znamená, že účetnictví SVJ není úplné, tudíž není správné. Argument, že některé informace poskytují jiné evidence, nelze akceptovat, neboť je velmi naivní. Pokud se například SVJ ocitne v situaci, kdy bude dlužnou pohledávku za vlastníky žalovat u soudu, je nutno předložit důkaz o jejím řádném zaúčtování v účetních knihách
    * vysvětlení, jak je zajištěno v jimi vedeném účetnictví zaúčtování účetních případů jen po předchozím schválení statutárním orgánem SVJ, zda nemůže dojít k tomu, že budou zaúčtovány účetní případy bez jejich schválení
    * vysvětlení, jak je zajištěna průkaznost, zda všechny účetní operace na základě předložených dokladů byly zúčtovány, to znamená zaznamenány v účetní knize – deníku
    * vysvětlení, jak je zajištěna shoda obratů účetní knihy – deníku na obraty hlavní účetní knihy
    * vysvětlení, jak jsou vedeny knihy analytických účtů nejenom technicky, ale zejména metodicky; zvláště je nutno požadovat důkaz, že jednotlivé pohledávky a závazky jsou na jednotlivé vlastníky analyticky členěny tak, že jsou dodrženy zásady podílu jednotlivých vlastníků na nákladech a ostatních výdajích a výnosech a ostatních příjmech
    * vysvětlení používaných zkratek v tiskových výstupech z účetních knih; jedním z hlavních požadavků účetní legislativy je srozumitelnost výstupů z účetnictví pro jeho uživatele

Dle platné legislativy musí být účtováno v účetních knihách průběžně. V hlavní účetní knize musí být vyčísleny měsíční obraty. Z toho vyplývá, že není nutno čekat až na konec účetního období, zpravidla roku, aby ten, kdo za účetnictví zodpovídá – tedy statutární orgán SVJ (výbor, pověřený vlastník) posoudil, zda zpracovatel vede kvalitní účetnictví.

Je v zájmu statutárních orfánů SVJ, aby se o tyto záležitosti zajímaly v průběhu účetního období. Některé statutární orgány k tomu v praxi byly donuceny například v situacích, kdy musely soudně vymáhat pohledávky za svými členy, uplatňovat v dědických řízeních dlužné pohledávky, jednat s peněžními ústavy o úvěru apod. Bývá často už pozdě, když zjistí, že účetnictví je delší dobu nekvalitně vedeno a není podkladem pro řešení těchto závažných právních situací.

Autor: stavebni-forum.cz