Družstevní byt ve spoluvlastnictví a v SJM
09 Říjen 2015
V článku o variantách vlastnictví družstevního podílu jsou vysvětleny zákonné náležitosti těchto variant. Doporučujeme bytovým družstvům věnovat zvýšenou pozornost nakládání s družstevními podíly spojenými s právem nájmu družstevního bytu.
Co uvedou převádějící a nabývající družstevního podílu do smlouvy o převodu družstevního podílu, nemusí být v souladu s právem.
Tento blog se věnuje dvěma příbuzným typům společného vlastnictví podílu v bytovém družstvu, a to „spoluvlastnictví“ a „společnému jmění manželů“ (dále jen SJM). Oba typy není radno zaměňovat, protože jejich zákonný obsah není totožný.
Namísto „podílu v bytovém družstvu“ budeme nadále pro zjednodušení v tomto blogu používat pojem „družstevní byt“.
Režim spoluvlastnictví družstevního bytu
Zatímco podle úpravy platné do konce roku 2013 nebylo možné, aby byl družstevní byt ve spoluvlastnictví více osob, nově zákon o obchodních korporacích spoluvlastnictví umožňuje. V praxi to znamená, že dvě a více osob mohou nabýt na základě kupní smlouvy (případně zdědit či dostat darem) družstevní byt do společného vlastnictví. Všichni spoluvlastníci takového bytu se pak stávají společnými členy v bytovém družstvu.
Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak zákon dává jednotlivým bytovým družstvům možnost, aby spoluvlastnictví družstevních bytů zakázaly. Zakázat spoluvlastnictví družstevního bytu je možné učinit pouze ve stanovách daného bytového družstva.
V případě, že stanovy bytového družstva neobsahují ustanovení, které spoluvlastnictví družstevního bytu vylučuje, platí, že družstevní byt ve spoluvlastnictví být může. Při kontrole stanov ve snaze najít takové zakazující ustanovení, je ovšem nutné zachovat obezřetnost. Zákaz nemusí být nutně formulován slovy: „spoluvlastnictví podílu v bytovém družstvu se vylučuje...“, ale může být opsán řadou jiných formulací, například: „družstevní podíl může být ve výlučném vlastnictví pouze jedné osoby…“.
Před převodem družstevního bytu do osobního vlastnictví se tak vždy vyplatí tuto otázku konzultovat s námi a nechat nás zároveň stanovy z tohoto pohledu zkontrolovat.
Režim SJM
Režim společného jmění manželů (SJM) může vzniknout jenom mezi manžely. Pokud ovšem mají manželé SJM zúženo nebo družstevní byt do SJM z některého ze zákonem stanovených důvodu nepatří, je družstevní byt buď ve výlučném vlastnictví pouze jednoho z manželů, nebo v režimu spoluvlastnictví obou manželů (zde se bude jednat spíše okrajovou záležitost).
V případě uzavírání kupní smlouvy na byt (převodu družstevního podílu) je pro kupujícího ale každopádně velice důležité vědět, v jakém režimu je družstevní byt vlastněn, neboť tato skutečnost může mít závažné právní dopady na platnost smlouvy o koupi podílu v bytovém družstvu. Pokud si nejste jisti, kdo vlastně družstevní byt vlastní, není nic snazšího než nás kontaktovat.
Stanovy bytového družstva nemohou na rozdíl od spoluvlastnictví režim SJM vyloučit.
Správa družstevního bytu ve spoluvlastnictví a SJM
Pro účely správy družstevního bytu, který je vlastněn v režimu spoluvlastnictví, si spoluvlastníci musí zvolit jednoho z nich, který pak zastává úlohu správce. Spoluvlastník-správce pak zbylé spoluvlastníky družstevního bytu ve vztahu k družstvu zastupuje. V praxi to znamená, že hlasuje na členské schůzi, jedná s představenstvem družstva apod. Vlastní-li družstevní byt v režimu spoluvlastnictví manželé, je každý z manželů zároveň i správce družstevního bytu.
V případě, že je družstevní byt vlastněn v režimu SJM, vykonává běžnou správu vůči družstvu každý z manželů.
V případě závažných dispozic s družstevním bytem (typicky převod družstevního bytu, zřízení zástavního práva apod.) je nutný souhlas všech spoluvlastníků, respektive obou manželů.