Orgány SVJ přenesením výkonu neztrácejí odpovědnost

Základní a stále opakovanou chybou je mýtus, že delegováním některých činností na správce se statutární orgán společenství vlastníků jednotek (SVJ) zbavuje zákonné odpovědnosti. Smlouvou je zajištěn výkon 

činností, ne však přenesena odpovědnost! Při řešení sporů je nutno vycházet z konkrétní formulace smlouvy se správcem. To znamená, jak je příslušné ustanovení právně formulováno, zda správce přejímá i odpovědnost a komu je odpovědný. Takové ustanovení ale nemůže být v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona o vlastnictví bytů a stanov. 

Navíc je třeba správně vnímat, že vůči vlastníkům je ze zákona odpovědný ve vyjmenovaných případech statutární orgán. Finanční poradkyně Zuzana Toufarová v dnešním díle cyklu o chybách v chodu společenství vlastníků jednotek vyjmenovává ty nejčastější případy, které jsou např. v rozporu se zákonem o vlastnictví bytů.

K opakovaným chybám patří například představa, že SVJ nemusí mít zřízen svůj vlastní účet u peněžního ústavu a tok financí může provádět na cizí účet – například účet správce. Většina SVJ má ve svých stanovách uvedeno, že zřizují vlastní účet. Pokud takové ustanovení existuje, je nutno dát tuto záležitost do souladu se schválenými stanovami.

Dalším omylem je podceňování zákonných ustanovení, zejména ustanovení zákona o vlastnictví bytů, případně ustanovení stanov SVJ při rozhodování v konkrétních situacích. K úplně nejčastějším patří nedodržování stanovami stanoveného způsobu a termínu pro svolání shromáždění vlastníků.

U SVJ taktéž dochází k podcenění skutečnosti, že projednání účetní závěrky a hospodaření SVJ je závažným aktem, jenž musí proběhnout v termínu, který zajistí dostatečný časový předstih před prvním termínem daňového přiznání k daním z příjmů. Mnozí členové statutárních orgánů se dodnes domnívají, že jde o pouhou formalitu. V praxi často dochází k tomu, že projednání – a to je v těchto dnech obzvlášť ožehavé – proběhne až po termínu podání daňového přiznání.

Chybným krokem je rozhodování o způsobu dělení vzniklých nákladů na jednotlivé vlastníky před tím, než to řádným hlasováním rozhodne shromáždění vlastníků v případech, kdy je toto rozhodnutí nutné. To znamená, že způsob dělení není jednoznačně stanoven zákonem, případně stanovami.

Blamáží zavání i rozhodování, že na některých nákladech se budou podílet jen někteří vlastníci. Ačkoliv k takovému rozhodnutí není opora ani v zákoně, ani ve stanovách a opět neexistuje předchozí souhlas shromáždění vlastníků k takovému kroku. Podobný je případ, kdy je rozhodováno o provedení oprav nebo úprav takových částí domu, které nejsou vyjmenovány v zákoně o vlastnictví bytů jako součást společných částí, a to opět bez předchozího souhlasu shromáždění vlastníků.

Nešvarem zůstává nedodržování zákonných ustanovení při hlasování, zejména ve smyslu chybného výkladu zákona, že každý vlastník jednotky má jeden hlas. Ano, každý vlastník jednotky má jeden hlas, ale váha hlasu odpovídá jeho majetkovému podílu na společných částech. To znamená, že každý vlastník má jinou bodovou hodnotu hlasu. Sčítána a vyhodnocována musí být tato bodová hodnota, jinak je hlasování neplatné.

Běžně se lze setkat s nedodržováním zákonných ustanovení při hlasování v případě, že jsou přítomni kromě vlastníků i společní členové (spoluvlastníci jednotky). Dohromady s vlastníkem mají společní členové pouze jeden hlas s váhou hlasu odpovídající jejich majetkovému podílu. Jsou–li oba přítomni hlasování, je nutno dát pozor zvláště na situace, kdy je vyžadována pro schválení nadpoloviční většina přítomných.

SVJ podceňují skutečnost, že za vlastníka nemůže hlasovat nikdo, kdo k tomu nemá písemnou plnou moc. Velmi často dochází v praxi k situacím, že jsou na shromážděních přítomni nájemci jednotky, nikoliv vlastníci. Pozor na situace změny vlastnictví: nový vlastník (i v případě dědictví) může hlasovat až o skutečnostech, které následují po zápisu jeho vlastnictví v katastru nemovitostí.

Problémy přináší situace, kdy zemře vlastník jednotky. Tento stav znamená, že je reálný předpoklad, že po určitou dobu – než bude dokončeno dědické řízení – nebudou placeny předepsané zálohy na činnost SVJ. V těchto situacích je nezbytně nutné, aby statutární orgán SVJ v co nejkratším termínu uplatnil pohledávky v dědickém řízení u příslušného notáře. Samozřejmě je nutno s notářem dohodnout, že výše pohledávky bude upřesněna před projednáním dědictví, neboť pohledávka se stále zvyšuje.

Společenství rovněž nezřídka podceňují skutečnost, že předepsané zálohy na činnost SVJ neplatí vlastník jednotky, ale například nájemce, případně dočasný uživatel např. v případě dědictví. Ze zákona je na činnost SVJ povinen přispívat vlastník jednotky. Pokud jednotku pronajímá, je jeho vztah k nájemci vztahem, který je mimo právní vztahy uvnitř SVJ a nemá s nimi nic společného.

Pokud se na některých skutečnostech souvisejících s činností SVJ podílejí jen někteří vlastníci jednotek (například ne všichni jsou účastníky úvěru), je nutno důsledně dělit všechny vzniklé náklady s poskytnutím úvěru pouze na zúčastněné vlastníky.

Velmi frekventované je nedoceňování faktu, že pokud je alespoň jedna jednotka v domě využívána právem pronájmu (vlastník ji pronajímá), je nutno při stanovení výše záloh respektovat i bývalou Vyhl. 176 /1993 Sb., o nájemném, v současné době platný cenový výměr. Přeloženo: skutečné náklady musí být děleny na vlastníky způsobem stanoveným v této právní normě. Pokud není v domě žádná jednotka využívána právem pronájmu, je pro všechny vlastníky závazné rozhodnutí shromáždění vlastníků.


Autor: stavebni-forum.cz

DISKUZE


Vložit komentář

DALŠÍ ČLÁNKY

Kvalitní izolace není jen zateplení

I když jsme již slyšeli o tepelné izolaci mnoho, přesto si stále mnoho z nás spojuje tento pojem pouze se zateplováním a úsporou energie. Přitom obrovské výhody izolace nespočívají jen ve zvýšení tepelného komfortu

Revitalizace bytového domu z pohledu požární bezpečnosti

Na fasádách panelových domů se z hlediska požární bezpečnosti vyskytuje několik choulostivých míst. Pokud plánujete zateplení panelového domu, který má osm nadzemních podlaží a více, je určitě zapotřebí počítat

Víte co obnáší družstevní bydlení?

Tzv. družstevní bydlení je formou nájemního bydlení, kdy nájemce bytu je současně členem družstva, které je vlastníkem příslušného domu. Nájemce – člen družstva tak má prostřednictvím svého hlasu na členské schůzi

Přístupové systémy s čipovou kartou

Slovník cizích slov pod pojmem ČIP uvádí: neformální označení integrovaného obvodu. Slovo ČIP dnes na rozdíl od dřívějška zná téměř každý.  Běžně se setkáváme s čipovými platebními kartami, které proti

Pojištění majetku aneb jak se vyznat v nabídce

Povodeň, v našich končinách téměř každoroční záležitost. Stačí chvíle a Váš majetek může být nenávratně poničen a Vy musíte začít budovat Váš domov téměř od začátku. Stejně lehce může dojít k požáru či výbuchu.

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY

Dotaz: Dobrý den, jsem majitel bytové jednotky a během posledních 3 let, co bydlím v zakoupeném bytě, mi výbor SVJ nedodal klíče od společných nebytových prostor - například kolárny atd. Celý dotaz
Dotaz: Dobrý den, prosím o odpověď na tuto otázku:1) při převodu bytů do osobního vlastnictví náš předseda JUDr.Václav Uhlíř vybral zálohu, ale dosud nevyúčtoval ani korunu. Nejhorší na tom je to, že to vůbec neprošlo ... Celý dotaz

NAPIŠTE NÁM

Adresa:
Obyvatele.cz
Štětínská 344/32
181 00 Praha 8 - Bohnice

E-mail: info@obyvatele.cz
IČ: 28498003
DIČ: CZ28498003

O NÁS

Obyvatelé.cz jsou prvním specializovaným portálem pro bytové domy.

Projekt Obyvatelé.cz vznikl na základě potřeb lidí z našeho okolí bydlících v bytových domech. Před jeho vznikem neexistoval papírový magazín, ani online služba, která by cíleně pomáhala komunikaci v bytových domech.

partner projektu
partner projektu partner projektu partner projektu


O projektu   Smluvní ujednání   Obchodní podmínky   Kontakt   SEO   Grafika   © Obyvatelé.cz s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Vyberte region kliknutím na mapu nebo výběrem z rolítka
a odešlete formulář

výběr regionu
Zavřít
Praha Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Vysočina Jihočeský kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj