Proč mít fond oprav?
02 Leden 2014
Představte si situaci, že se ve vašem domě rozbije výtah. Nemilé, že ano. A nejen pro ty, kteří bydlí ve vyšších a patrech a musí chodit pěšky. Výtah je také potřeba opravit a suma za tento úkon nemusí být zrovna nízká.
Pokud ve vašem domě funguje jakýsi fond oprav, není situace zas tak zlá.
Dalo by se říci, že fond oprav funguje jako jakási pokladnička, do které každá bytová jednotka ukládá určitou sumu. V momentě kdy přijdou zlé časy, tedy časy oprav, výměn apod. je z čeho čerpat. Jinak by, v případě nutnosti opravy či výměny, muselo dojít k vybrání jednorázového příspěvku od obyvatel domu nebo by musel být čerpán úvěr od banky. Fond oprav je tak elegantním řešením krizových situací. Pro většinu z nás je asi pohodlnější vydávat pravidelně menší částky, než zatížit rodinný rozpočet nepravidelnými, ale za to vysokými výdaji.
Samozřejmě se částka, kterou správa jednotlivých domů vybírá, liší. Často se přepočet provádí podle toho, kolik m² má váš byt. Při stanovování dané sumy je vždy dobré počítat se stářím a celkovým stavem domu.
Z fondu oprav se pak financují zejména opravy a zařízení společných částí domu. Společnými částmi domu se pak myslí nejen chodby, schodiště, vchody ale i rozvody tepla, vody, kanalizace apod. Ale například uzavírací vodovodní ventily nacházející se v jednotlivých bytových jednotkách už mezi společné prostory nepatří a jejich oprava či výměna se může z fondu oprav hradit pouze při hromadné výměně. Obecně se dá říci, že to co se nachází přímo ve vašem bytě jako třeba domácí telefon na otevírání dveří, elektroměry a bytové jističe nebo plynoměr nejsou brány jako společné. Časté spory se vedou o balkony a okna. Praxe je většinou taková, že se rozdělují na vnitřní a vnější části. Proto jsou tedy například balkonové dveře vedoucí z bytu chápány jako vlastnictví příslušného bytu, kdežto vnější část balkónu jako společná část domu.
Tyto informace většinou naleznete ve stanovách bytových družstev nebo společenství vlastníků.