Představenstva si neuvědomují, že za nějaký čas mohou přijít z nejrůznějších důvodů o své funkce a mohou se stát sami řadovými družstevníky. Jestliže např. nenavrhli do stanov právo družstevníka obdržet zápis z členské schůze, pak nemohou žalobou napadnout rozhodnutí členské schůze, která je, podle jejich názoru neprávem, odvolala. Nebudou mít k dispozici zápis o svém odvolání.

Nový zákon o obchodních korporacích (ZOK) je účinný již bezmála dva roky. Dle tohoto zákona musela všechna bytová družstva nejpozději do 30. 6. 2014 přizpůsobit své stanovy požadavkům ZOK. Bytovým družstvům, která toto neučinila, hrozí v extrémním případě likvidace. Ačkoli legislativní změny přinesly bytovým družstvům volnější režim a mnohé příležitosti, v některých družstvech vyvolaly velké spory a právní nejistotu jejich členů. Ukážeme si to na příběhu jednoho pražského družstva.

Pod záminkou požadavků ukládaných novým ZOK nedávno prosadila v jednom z bytových družstev v Praze 8 – Bohnicích většina členů „silovou metodou“ změnu stanov.

Stanovy tohoto družstva de facto protizákonně zabraňují převodu družstevního bytu na jiné osoby, než jsou stávající členové družstva, zakazují chovat v bytě zvíře a obsahují i další neplatná ujednání. K přijetí stanov navíc došlo v rozporu se zákonem pouze většinovým, nikoliv jednomyslným rozhodnutím. Proto také mnoho členů podává na toto bytové družstvo žalobu.

„Je až neuvěřitelné, kam jsme se dostali. Ty nové stanovy nás sankcionují i za to, když se na výzvu představenstva nedostavíme na kobereček kdykoli, když nás předvolají,“ stěžuje si jeden ze členů družstva, který v domě bydlí již mnoho let. „Připomíná mi to autoritativní praktiky, které patří do doby dávno minulé, dodává další ze žalujících členů.“

Nová zákonná úprava sice po družstvech vyžaduje, aby své stanovy přizpůsobily některým změnám, které vyplývají ze ZOK, dává jim však větší volnost v úpravě jejich vnitřních poměrů podle jejich představ.

Některé změny stanov však musí být schváleny jednomyslným souhlasem všech členů družstva, nelze je tedy prosadit silově proti vůli členů družstva, kteří s takovou změnou nesouhlasí. Mezi takové změny patří například úprava podmínek, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

Obecně jsou nové stanovy příležitost. Je však na družstevnících, jak s ní naloží.

V této souvislosti je ještě nutné připomenout, že členové volených orgánů bytových družstev (typicky představenstvo) by neměli zapomenout na to, že musí jednat s péčí řádného hospodáře (tedy s nezbytnou loajalitou a schopností). V případě porušení této povinnosti zákon stanoví sankce, jako je např. povinnost člena orgánu vydat družstvu prospěch, jež z takového jednání získal. Při porušení hrozí v extrémním případě takové osobě dokonce trestní stíhání.

V některých případech soud může dokonce stanovit i to, že člen orgánu osobně ručí za závazky družstva. To se může například při nepovedené rekonstrukci či prohranému sporu s menšinovými družstevníky velmi prodražit. Soud také může konkrétnímu člověku zakázat fungovat jako statutární orgán bytového družstva, a to až na dobu tří let. Toho by si měli být vědomi zejména lidé, kteří své družstevní funkce vykonávají jen „na půl plynu“.

Je tedy vhodné, aby se zástupci družstev včas poradili s odborníkem.