sdružuje všechny majitele bytů v domě a stará se o jeho správu a údržbu. Pokud společenství pracuje špatně, mohou brzy radost z koupě vysněného bytu vystřídat nepříjemná překvapení. Třeba požadavek na jednorázový  příspěvek do fondu oprav v řádu desítek tisíc korun, pokud se v domě něco velkého pokazí a vlastníci nemají z minula našetřeno dost peněz na opravy.

Pokud chcete koupit byt, neskončete svůj průzkum vhodných adeptů na koupi u jejich vchodových dveří. Rozhlédněte se po domě a ptejte se původních vlastníků, jak v domě funguje společenství vlastníků, které sdružuje všechny majitele bytů v domě a stará se o jeho správu a údržbu. Pokud společenství pracuje špatně, mohou brzy radost z koupě vysněného bytu vystřídat nepříjemná překvapení. Třeba požadavek na jednorázový příspěvek do fondu oprav v řádu desítek tisíc korun, pokud se v domě něco velkého pokazí a vlastníci nemají z minula našetřeno dost peněz na opravy.

Novopečení vlastníci bytů ve starších domech se automaticky stávají členy společenství vlastníků, jakmile se převod bytu objeví v katastru nemovitostí. Zároveň s bytem si totiž kupují i podíl na společných částech domu, o které se musí spolu s ostatními majiteli starat. ( Podívejte se, jak se vyznat ve výpisu z katastru nemovitostí )

Proto by se zájemci o byt měli původních majitelů ptát, kolik peněz má společenství nastřádáno v tzv. fondu oprav, z něhož se hradí větší údržba domu. A jaké velké opravy se v dohledné době plánují. Původní vlastník by měl svému nástupci rovněž říct, jak vysoký příspěvek na správu a údržbu domu každý měsíc platí. „Příliš nízká částka může signalizovat, že si společenství netvoří dostatečnou rezervu na budoucí opravy. Pokud je dům starý a opravy bude potřebovat, může nový vlastník čekat, že se v budoucnu tyto příspěvky výrazně zvýší, nebo bude muset svůj podíl na nákladech uhradit jednorázově,“ říká Lenka Tomková, projektová manažerka internetového portálu Obyvatelé.cz , který usnadňuje komunikaci ve společenstvích vlastníků.

Zájemce o byt by si měl rovněž zjistit, zda prodávající řádně platil příspěvky na správu domu. „V poslední době se hodně řeší, zda na nového vlastníka přecházejí i dluhy původního majitele. Právně na něj nepřecházejí, společenství by mělo honit skutečného dlužníka. Nicméně se může stát, že společenství se dlužnou částku bude snažit vymoci od nového majitele,“ upozorňuje František Lebl, předseda představenstva Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků (SMBD).

Kupující se musí zpravidla spolehnout na informace od původního vlastníka. Může zkusit získat údaje o hospodaření společenství či o platební morálce původního vlastníka od výboru společenství, ale právní nárok na tyto informace nemá, dodává Lebl. ( Čtěte více v článku Hlídejte si neplatiče v domě. Můžou vás připravit o peníze )

Lidé, kteří se stěhují do nově postavených domů, mají zdánlivě o starost méně. Jenže i v nových domech, kde je více než pět bytů, z nichž aspoň tři patří různým majitelům, musí společenství vlastníků vzniknout. Stane se tak v den, kdy je třetí vlastník zapsán do katastru nemovitostí. Pak mají majitelé bytů šedesát dnů na to, aby se sešli na ustavujícím shromáždění společenství, zvolili si orgány, zejména výbor, který bude společenství zastupovat, a případně přijali stanovy. Pak musí nechat společenství zapsat do rejstříku společenství, který vedou rejstříkové soudy. Na schůzi by si měli vlastníci odhlasovat i výši příspěvků, které budou na správu domu platit. ( Více v článku Fond oprav: Peníze, které můžou slušně zvednout hodnotu vašeho bytu )

Společenství vlastníků může podle zákona o vlastnictví bytu vykonávat pouze činnosti spojené se správou, provozem a opravami společných částí domu. Vlastnici rozhodují hlasováním na společných schůzích. Tam se musí dostavit majitelé, kteří mají alespoň polovinu hlasů, aby schůze byla usnášeníschopná.

Hlasuje se většinově. Prostá nadpoloviční většina účastníků schůze stačí k přijetí usnesení. Tři čtvrtiny hlasů všech vlastníků v domě stačí ke schválení oprav domu. Všichni vlastníci musí souhlasit se změnou užívání stavby či se změnou vlastnických poměrů v domě. „Může jít třeba o prodej společné půdy pro vybudování podkrovního bytu. Tím se mění i spoluvlastnické podíly,“ vysvětluje Lebl.

Neúčastí na schůzích, které se musí konat nejméně jednou za rok, se vlastníci připravují o možnost ovlivnit dění v domě. Někdy to může mít i hmatatelný finanční dopad. „Třeba pokud si společenství odhlasuje, že si vezme úvěr, stává se dlužníkem i vlastník, který na shromáždění nebyl, i kdyby s úvěrem nesouhlasil,“ píše na serveru peníze.cz realitní expert Pavel Řehulka. Podobná situace může nastat, pokud společenství ignoruje špatný stav domu. Upadlá část střechy, která zničí dole stojící auto, bude znamenat, že škodu musí uhradit všichni vlastníci.

Právě nedostatečná účast vlastníků na schůzích často komplikuje rozhodování o správě a opravách domu. Společenstvím by v tomto ohledu mohl pomoci nový zákon o vlastnictví bytu, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Ten mimo jiné počítá s tím, že o některých rozhodnutích by mohli vlastníci hlasovat písemně, aniž by se museli scházet. Jenže s loňským pádem vlády se projednávání zákona zastavilo. O jeho dokončení bude muset rozhodnout až nová vláda, která vzejde z jarních parlamentních voleb.

Autor: penize.cz