Doporučujeme se seznámit a postupovat podle zákonných ustanovení o pronájmu bytů a vnitřních předpisů družstev o podnájmu bytů.

Většina lidí nerozlišuje mezi podnájmem a pronájmem bytu. Nájemní smlouva na byt ovšem není podnájemní smlouvou a nájemce nerovná se podnájemce. Rozdíl je ovšem v mnoha ohledech zásadní. Právně se jedná o odlišný vztah a každá z daných osob má jiná práva a povinnosti.

Pojďme si vše přiblížit na jednoduchém příkladu:

Vlastníkem bytu je pan Novák, který byt pronajme panu Bílému. Pan Bílý se tímto stává nájemcem v bytě pana Nováka. Pan Bílý si ale dále přeje přenechat byt panu Černému do podnájmu.

V praxi to znamená, že pokud pan Bílý dostane od pana Nováka výpověď z nájmu bytu (případně odstoupení od nájemní smlouvy) a musí se odstěhovat ke konci roku, balit si bude i pan Černý. Podnájem je totiž na nájmu bytu závislý.

Tím výčet rozdílů zdaleka nekončí. Postavení podnájemce je mnohem slabší než nájemce. Objevují se názory, že v podnájemní smlouvě je například možné zakázat podnikání v bytě nebo přítomnost zvířat, což v nájemní smlouvě nejde.

Podle častého výkladu také platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů, pokud se strany nedohodnou jinak. To je zásadní rozdíl oproti nájmu, který lze proti vůli nájemníka ukončit jen ze zákonných důvodů nebo důvodů, které byly dohodnuty v nájemní smlouvě.

Někdy se tak objevuje taktika formálně pronajmout byt příbuznému, ten teprve dává byt do podnájmu třetí osobě. Účelem je právě omezení práv “podnájemníka”. Nelze to však doporučit, jelikož se může jednat o obcházení zákona.

Mohu dát jako nájemce byt do podnájmu? Pozor na souhlas vlastníka bytu!

Platí obecné pravidlo, že nájemce musí mít k podnájmu bytu souhlas pronajímatele, tedy vlastníka bytu. Souhlas ale není potřeba, pokud nájemce v bytě sám trvale bydlí a pokud si v nájemní smlouvě výslovně strany nesjednaly, že souhlas nutný je.

Pokud má pan Bílý v nájmu třípokojový byt od pana Nováka a přál by si jeden pokoj přenechat panu Černému, přičemž v bytě by oba pánové nadále bydleli společně, nemusí mít pan Bílý souhlas pana Nováka coby vlastníka bytu. Souhlas by pan Bílý mít musel, pokud by v bytě trvale sám nebydlel, nebo pokud by to bylo přímo uvedeno v nájemní smlouvě.

Musí vlastník bytu dovolit podnájmem?

Jednoznačná odpověď je, že vlastník bytu souhlas s podnájmem bytu udělit nemusí. Ani zákon ho k tomu nijak nenutí s výjimkou osoby blízké, kterou může vzít nájemce do bytu kdykoliv, a to i bez souhlasu vlastníka bytu.

Ze zkušeností z praxe navíc plyne, že nájemní smlouvy často obsahují klauzuli, která zakazuje nájemci byt dát dále do podnájmu bez souhlasu vlastníka. I v případě, že majitel bude s podnájmem svého bytu souhlasit, může podnájem dále podmínit - například tím, že nájemci zvýší nájemné nebo poplatky spojené s užíváním bytu.

Forma a lhůta pro udělení souhlasu

Žádost nájemce o souhlas s podnájmem bytu, stejně jako samotný souhlas majitele, musí být učiněn písemně. Vlastník musí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží písemnou žádost nájemníka, písemně odpovědět, jestli souhlas udělí. Pokud v této lhůtě majitel na žádost neodpoví, má se za to, že s podnájmem bytu souhlasí.

V nájemní smlouvě může být obsažen i úplný zákaz podnájmu. V takovém případě to tuto možnost předem vylučuje a vlastník bytu ani nemusí na žádost nájemce odpovídat.

Sankce za porušení

Pokud dá nájemce byt bez souhlasu vlastníka do podnájmu nebo tak učiní přes zákaz uvedený v nájemní smlouvě, dopouští se tím hrubého porušení svých povinností. Sankcí může být ukončení nájemní smlouvy a povinnost nájemníka se do tří měsíců vystěhovat.

Výše uvedená pravidla platí pouze pro podnájem bytu v osobním vlastnictví. Otázky spojené s podnájmem družstevního bytu se liší a my o nich budeme psát v jednom z našich dalších blogů.