Rozúčtování tepla nově, ale spravedlivě?

Naše poradenská praxe ukazuje, že řádné rozúčtování tepla působí v bytových družstvech a společenství vlastníků neustálé problémy. Uvádíme, jaké změny přináší v rozúčtování tepla nová vyhláška.

Dodáváme, že podstatná jsou i technická zařízení, které dodané teplo v bytech měří u radiátorů. Vedle toho jsou také nabízené měřiče pro rozúčtování tepla, které měří skutečné teploty v bytech v častých denních intervalech.

Jste předseda společenství vlastníků nebo člen orgánu bytového družstva? Nebo prostě jen bydlíte v domě s centrálním topením? Dříve nebo později se určitě setkáte s otázkou rozúčtování tepla ve Vašem domě. Jaká jsou nová pravidla, pro koho jsou výhodná a pro koho nevýhodná?

Nová vyhláška přináší od ledna tohoto roku úpravy systému rozúčtování, podle kterého se vypočítávají náklady na vytápění bytových domů napojených na teplárnu nebo s vlastní společnou kotelnou. O změně se diskutuje již déle než dva roky, ovlivňuje totiž miliony lidí.

Cílem úpravy rozúčtování je, aby se majitelé některých bytů nemohli nechat vytápět ostatními, a tím tak ušetřili na nákladech. Jde tedy o větší spravedlnost při rozúčtování.

V každém bytovém domě je totiž několik skupin bytů. Jednak jsou to tzv. středové byty, které jsou z většiny stran obklopené jinými, důsledně vytápěnými prostorami. Obyvatelé těchto bytů si časem zvyknou na to, že topit vlastně příliš nemusí. Někdy se navíc diví, proč jejich sousedé nejsou stejně šetrní jako oni.

Druhým extrémem jsou pak obyvatelé rohových bytů pod střechou či v přízemí, kteří musí vyvinout značné úsilí, aby svůj příbytek pořádně vytopili, a mračí se na své sousedy, kteří jim „nepomáhají“.

Stará úprava dovolovala rozdělit náklady na teplo v SVJ či BD ze 40 až 50 procent podle podlahové plochy (základní složka) a zbytek na skutečnou spotřebu každého bytu (spotřební složka). Již dříve se však zohledňovalo i špatné umístění v domě, například v přízemí či pod střechou.

Nová vyhláška upravuje tento poměr na 30 až 50 procent, je tedy možné se od podlahové plochy více odchýlit a dát důraz až z poloviny na skutečnou spotřebu. Přináší však zejména změnu v odchylce od průměrné ceny za teplo na metr čtvereční. Pokud by například hypoteticky dosud stálo roční vytopení metru čtverečního v domě 100 korun, mohla se účtovaná cena lišit o 40 procent každým směrem podle toho, jak moc obyvatelé (nájemníci či vlastníci) topili. Rozmezí tedy bylo 60 až 140 korun. Od ledna může klesnout oproti průměru jen o pětinu, stoupnout ale až o sto procent, tedy na dvojnásobek. Rozmezí se tak změní z 80 na 200 korun. Viz následující tabulka:

V domě je průměrná cena 10 000,- Kč. Všechny byty jsou stejně velké.

Tato úprava má tedy dopad na pohyb tepla v domě. Pokud někdo vytápěl vedle svého bytu i ten sousední, měl jistotu, že zaplatí maximálně 140 % průměru a jeho „spořivý“ soused minimálně 60 % průměru, tedy cca 2krát méně než on. Podle nově nastavených pravidel je to dvojnásobek průměru pro toho, kdo vytápí, a 80 % průměru pro toho, kdo se vytápět nechává.

Vyplývá z toho i to, že ti, kdo byt vůbec neobývají či z jiných důvodů vůbec netopí, stejně zaplatí 80 procent průměrné spotřeby domu.

Z uvedeného plyne, že problém v SVJ či BD se rozhodně úplně neřeší. Naopak, v některých případech si lidé ještě připlatí. Navíc není důsledně zohledněno, že lidé topí na různé teploty.

Důležité je poznamenat, že každý obyvatel bytu má nárok na vyúčtování mimo jiné právě společného tepla. Pokud by v něm byly nesrovnalosti, neváhejte se bránit. Je zbytečné platit víc, než je nezbytné.


DISKUZE


Vložit komentář

DALŠÍ ČLÁNKY

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 3.díl

Díl 3. - Ploché střechy. Běžné izolace plochých střech jsou v létě jen velmi málo účinné. Byty v horních patrech bytových domů jsou vystaveny vysokým teplotám a jejich obyvatelé tuto situaci řeší buď klimatizací (což

Zelená úsporám se vrací

Ano, je tomu tak. Úspěšný program Ministerstva životního prostředí ČR v poněkud pozměněné formě znovu startuje. A nejde o málo peněz. V příštích osmi letech si rozdělí 28 miliard korun ti, kdo sníží energetickou

Na co si dát v kupní smlouvě na nemovitost pozor

Doporučujeme věnovat mimořádně velkou pozornost návrhu kupní smlouvy nemovitosti. Ať již jde o návrh původního vlastníka nebo realitní kanceláře. Nový občanský zákon značně změnil pojem nemovitost. Zejména smlouva o prodeji vlastnického bytu má mnohá nečekaná úskalí.

V Praze je lepší dostupnost bydlení než v Bratislavě

Hypoteční sazby přestaly klesat, ceny bytů rostou. Průměrná česká domácnost nyní vynaloží na splátku hypotéky zhruba 1/3 svých čistých příjmů a pokud se chce obejít bez hypotéky, vyjde jí pořízení bytu na

Plovoucí způsob pokládky nebo pevné spojení s podkladem?

Není tomu tak dávno, kdy se výraz „plovoucí podlaha“ velmi často nesprávně používal v podstatě jako synonymum k laminátovým krytinám. Plovoucí podlaha však více než samotný materiál, který může být různý,

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY

Dotaz: Prosím o informaci o postupu v případě, že z pětičlenného představenstva BD odstoupí z funkce předseda a dva členové představenstva. Náhradníci nejsou zvoleni. Jsou zbývající dva členové schopni řídit družstvo nebo by ... Celý dotaz
Dotaz: Dobrý den, v letošním roce byla měněna okna vlastníkům bytových jednotek a tato výměna byla placena z fondu oprav, kam každý přispívá podle m2. Celý dotaz

NAPIŠTE NÁM

Adresa:
Obyvatele.cz
Štětínská 344/32
181 00 Praha 8 - Bohnice

E-mail: info@obyvatele.cz
IČ: 28498003
DIČ: CZ28498003

O NÁS

Obyvatelé.cz jsou prvním specializovaným portálem pro bytové domy.

Projekt Obyvatelé.cz vznikl na základě potřeb lidí z našeho okolí bydlících v bytových domech. Před jeho vznikem neexistoval papírový magazín, ani online služba, která by cíleně pomáhala komunikaci v bytových domech.

partner projektu
partner projektu partner projektu partner projektu


O projektu   Smluvní ujednání   Obchodní podmínky   Kontakt   SEO   Grafika   © Obyvatelé.cz s.r.o. Všechna práva vyhrazena
..28.06.2017.. 11

Vyberte region kliknutím na mapu nebo výběrem z rolítka
a odešlete formulář

výběr regionu
Zavřít
Praha Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Vysočina Jihočeský kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj