Jednací a volební řád společenství vlastníků bytových jednotek může blíže a jasněji rozvádět vlastní stanovy, a to pro ustavování, svolávání, řízení, jednání a rozhodování orgánů SVJ, i pro nápravu jejich vadných
usnesení. Stačí přitom vypracovat jeden jednací a volební řád pro všechny orgány.
Návrh jednacího a volebního řádu by měl vypracovat výbor společenství, případně k tomuto účelu speciálně zřízená dočasná komise. Po následném projednání a schválení na shromáždění vlastníků jednotek by řád měl být k dispozici nejen členům výboru a dalších orgánů, ale i všem vlastníkům bytových jednotek ve společenství.
Jednací a volební řád nepodléhá registraci jako schválené vlastní stanovy, pokud je společenství vlastníků má, jinak platí (od 1. července 2004) pro všechny SVJ vzorové stanovy vydané jako příloha k nařízení vlády č. 371/2004 Sb., ve znění nařízení vlády č. 151/2006 Sb. V případě potřeby je možné i řád měnit, ovšem pouze na shromáždění vlastníků, samozřejmě většinou hlasů.
Vypracování jednacího a volebního řádu není ani povinností. Jeho existence však může být prospěšná, lze tak předejít řadě sporů v procesu rozhodování na shromáždění vlastníků nebo orgánů SVJ. Vypracování jednacího a volebního řádu není jednoduchou záležitostí a není ani dost dobře možné předložit jakýsi všeobecný vzor pro všechna SVJ (každé je jiné) s jejich vzorovými či vlastními stanovami. Proto jen rámcově:
Zákon stanoví pro společenství tyto orgány: shromáždění vlastníků jednotek, výbor společenství, v případě, že není zvolen, je to pověřený vlastník, další orgány, jež určují stanovy včetně náplně jejich činnosti, pravomocí, způsobu jejich naplnění fyzickými osobami.
Shromáždění vlastníků
Shromáždění vlastníků jednotek je nejvyšším orgánem společenství. Pokud pomineme prvé shromáždění, které svolává původní vlastník budovy v souladu čl. III. Vzorových stanov, schválený jednací a volební řád může například upravovat, v jakém předstihu a jakým způsobem musí být na jednání všichni vlastníci pozváni. Dále může upravovat, kdo a jak navrhuje program, řídí schůzi apod. Na shromáždění – má být podle zákona svoláváno každý rok - se sejdou vlastníci k projednání těch bodů programu, které byly avizovány v pozvánce, ale i podle rozhodnutí konkrétního shromáždění.
Do výlučné pravomoci shromáždění, podle litery zákona, náleží: rozhodování o věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy, schválení nebo změna stanov, rozhodování o změně domu i účelu jeho užívání, rozhodování o podstatných změnách týkajících se společných částí domu, volba členů orgánů, určení způsobu stanovení výše záloh na náklady spojené se správou domu i správou společenství v případech, že není zvolen výbor nebo pověřený vlastník, určení způsobu rozúčtování nákladů spojených se správou domu na jednotlivé vlastníky, rozhodování o tom, zda bude uzavřena smlouva o zástavním právu k jednotkám se souhlasem vlastníků těchto jednotek, rozhodování o dalších věcech spojených se správou domu, pokud si takové rozhodování shromáždění předem vyhradí.
Shromáždění vlastníků je usnášeníschopné, pokud je na něm přítomno tolik vlastníků, že součet podlahové plochy jimi vlastněných jednotek představuje více než jednu polovinu podlahové plochy všech jednotek v domě. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů, není-li zákonem č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (§ 11 odst. 4) či stanovami určeno, že je potřeba kvalifikované (tříčtvrtinové) většiny nebo souhlasu všech členů (§ 11 odst. 5).
Na shromáždění může hlasovat pouze vlastník jednotky nebo jím zmocněná osoba. Při hlasování je však rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu, tedy velikost podlahové plochy vlastněných jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě.
Na shromáždění může hlasovat pouze vlastník jednotky nebo jím zmocněná osoba. Při hlasování je však rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu, tedy velikost podlahové plochy vlastněných jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě.
Výbor společenství
výkonným orgánem společenství je výbor. V případě, že nebyl zvolen, může být pověřen jeho pravomocemi pověřený vlastník. Zvolený výbor volí ze svého středu předsedu, jenž má Povinným formální oprávnění jednat za tento orgán. Dalšími funkcemi ve výboru mohou být místopředseda či místopředsedové, tajemník apod. Výbor je orgánem kolektivním, čili všichni členové mají stejná práva a povinnosti. Mezi základní povinnosti výboru například patří jednat ve věcech správy domu a řízení společenství, které nejsou ve výlučné pravomoci shromáždění nebo pokud si je shromáždění nevyhradilo, rozhoduje podle principů přijatých shromážděním o výši a splatnosti jednotlivých záloh vybíraných od vlastníků jednotek na úhradu nákladů spojených se správou domu, odpovídá za vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky společenství i za vedení seznamu členů a evidence plnění jejich povinností ke společenství, vytváří a zakládá zápisy ze shromáždění i z jednání výboru, vede spisovou agendu, uzavírá s třetími osobami obchodní či pracovněprávní smlouvy týkající se správy domu, zajišťuje jejich plnění ze strany společenství a kontrolu jejich plnění, reaguje na připomínky a podněty vlastníků.
Dlužno také dodat, že výbor společenství má oprávnění zavázat společenství k různým plněním, což na straně druhé zavazuje vlastníky k jejich úhradě.Autor: bytmagazin.cz