družstva právo ovlivnit činnost družstva, má právo nahlížet do účetních dokladů družstva a samozřejmě může být též volen do orgánů družstva, tedy do jeho představenstva nebo kontrolní komise.
V praxi běžného bydlení není mnoho skutečných rozdílů mezi bydlením družstevním a vlastnickým.
Tzv. převod družstevního bytu (který však ve skutečnosti není převodem vlastnictví k bytu, nýbrž jen převodem členství v bytovém družstvu, s nímž přechází na nového člena i nájemní právo k danému bytu!) podle ustanovení § 230 obchodního zákoníku může být činěn bez jakéhokoli souhlasu družstva či jeho orgánů. Převod se družstvu jen oznamuje a jakékoli vyžadování souhlasu či jiné podmiňování převodu členství v bytovém družstvu je nepřípustné.

Poněkud absurdně tak působí zákonný požadavek na písemný souhlas družstva s podnájmem bytu, jestliže ke změně členství ve družstvu se souhlas družstva nevyžaduje. Ačkoli podle některých stanov družstev tento souhlas není třeba, s ohledem na ustanovení § 719 odst. 1 občanského zákoníku není možné stanovami družstva potřebu souhlasu vyloučit. Více o tomto tématu pojednáváme ve zvláštní kapitole.

Jak jsme uvedli, převody družstevních bytů nejsou žádným způsobem omezeny, resp. nepodléhají jakýmkoli souhlasům orgánů družstva. K převodu dochází bez administrativních průtahů, a to ve smyslu ustanovení § 230 obchodního zákoníku již předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu (nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě). Zákon však výslovně uvádí, že není ani třeba družstvu předkládat smlouvu (pokud například smluvní strany nemají zájem zpřístupňovat smluvní podmínky včetně ceny), neboť k převodu členského podílu dochází rovněž, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství. K tomu je nutno podotknout, že smlouva o převodu členského podílu musí být písemná, avšak zákon (a neměly by tak činit ani stanovy družstva) nevyžaduje ověření podpisů či jiné speciální formální náležitosti.

Další značnou odlišností družstevních bytů od bytů ve vlastnictví jejich obyvatele je, že (právě s ohledem na rozdílnou osobu vlastníka) člen družstva není povinen platit z bytu daň z nemovitosti. Tu platí jako vlastník družstvo.

Skutečnost, že vlastníkem je družstvo, však může mít i negativní stránky. Především jestliže na bytové družstvo bude prohlášen konkurs, dům i byty ve vlastnictví družstva se stanou součástí konkursní podstaty, pročež může být členům družstva vlastně prodána „střecha nad hlavou.“ Konkursem navíc dojde k zrušení družstva a členové družstva pozbudou výsad ve stanovách zakotvených. Je proto vhodné velmi bedlivě sledovat hospodaření družstva, neboť jeho předlužení či platební neschopnost může být pro jeho členy doslova osudná.

Družstvo může byty či celý dům nepochybně též prodat či zastavit, byť se k tomu podle § 239 odst. 4 písm. i) obchodního zákoníku vyžaduje souhlas členské schůze družstva i souhlas většiny nájemníků daného domu (což je důležité v případě velkých bytových družstev, kde by mohli nájemníci jiných domů přehlasovat nájemníky jednoho domu a zastavit či prodat jejich dům proti jejich vůli).

Členové družstva, kteří jsou nájemci bytů, jsou vázáni stanovami družstva a případnými dalšími interními předpisy družstva. Ty zejména stanoví pravidla pro opravy v bytě, mnohdy odchylně (s větší spoluúčastí člena družstva) od běžného stavu v nájemních bytech. Stejně tak mohou stanovy obsahovat povinnost členů družstva k příspěvkům na úhradu ztráty družstva, možnost vyloučení člena družstva (čímž zanikne podle § 714 občanského zákoníku též jeho nájemní právo k bytu) a jiná podstatná ustanovení. V ostatních ohledech jsou podmínky družstevního bydlení obdobné podmínkám běžných nájemních bytů (viz dále[6. Nájemní bydlení]).

Byty ve vlastnictví družstva je však třeba odlišovat od tzv. družstev vlastníků, kde byty jsou v přímém vlastnictví jednotlivých členů – přitom však družstva vlastníků nejsou ani společenstvími vlastníků jednotek, jak je uvedeno v jiné kapitole [3. Společenství vlastníků bytových jednotek]). Pro ty potom platí shodné podmínky jako pro ostatní byty ve vlastnictví jejich obyvatel s tím, že však členové družstva jsou povinni dodržovat stanovy a další interní předpisy družstva. Dispozice členů tzv. družstev vlastníků s jejich byty však nemohou být omezeny a jejich vlastnictví k bytu je nedotknutelné (případ konkursu družstva proto v takovém případě není pro vlastníky bytů hrozbou).

Autor: hyperinzerce.cz