prohlášením vlastníka vloženým do katastru nemovitostí, totiž vzniká za určitých okolnosti zvláštní právnická osoba, která se nazývá společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“).

SVJ je samostatná osoba, která je způsobilá sama za sebe jednat, tj. uzavírat a podepisovat smlouvy, podávat žaloby, vést jednání, atd. SVJ je ale způsobilé jednat pouze ve věcech, které jsou přesně vymezené zákonem, a to v těchto věcech: spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám, může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným dříve, zajišťování dodávek služeb spojených s užíváním jednotek, pojištění domu, nájmu v případech nájmu společných částí domu, nájmu jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, rozhodování o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, vymáhání vlastním jménem plnění povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství podle zákona o vlastnictví bytů.

SVJ jedná prostřednictvím zvoleného výboru SVJ nebo pověřeným vlastníkem (statutární orgán). Podepisovat za SVJ musí pověřený vlastník (pokud SVJ má pověřeného vlastníka) nebo předseda výboru společenství SVJ a další člen výboru (pokud SVJ má výbor SVJ).

Avšak SVJ nevlastní společné prostory domu. Společné prostory domu jsou ve spoluvlastnictvích všech vlastníků bytů nebo nebytových prostor v domě. SVJ existuje pouze pro to, aby spravovalo společné části domu a staralo se o ně.

SVJ navíc nevzniká ustavovací schůzí. SVJ vznikne, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky dané zákonem: (i) v domě je alespoň 5 bytů nebo nebytových prostorů a (ii) alespoň 3 byty nebo nebytové prostory jsou vlastněny 3 různými vlastníky. A SVJ vznikne k okamžiku, kdy je katastrálním úřadem doručena třetímu různému vlastníku bytu nebo nebytového prostoru v domě (i) listina s doložkou o vyznačení vkladu vlastnictví třetího různého vlastníka do katastru nemovitostí (zpravidla kupní smlouva opatřená doložkou o povolení vkladu podle kupní smlouvy do katastru nemovitostí) nebo (ii) jiná listina, kterou katastrální úřad osvědčuje vlastnictví k bytu nebo nebytovému prostoru.

Do 60-ti dnů od vzniku SVJ se musí konat první schůze SVJ. Na této schůzi se schvalují stanovy SVJ a volí orgány SVJ (pověřený vlastník nebo výbor (povinné) a případně další orgány podle stanov – nepovinné). Zápis o této první schůzi vyhotovuje notář a notář musí být na této schůzi přítomen. Tuto schůzi svolává původní vlastník domu.

Pokud se nesejde ustavující schůze, pak se osobou oprávněnou jednat za SVJ stává (i) vlastník bytu nebo nebytového prostoru, jehož podíl na společných částech činí nejméně ½. Pokud v domě není vlastník, jehož podíl by byl větší než ½, pak se statutárním orgánem SVJ stanou vlastníci bytu nebo nebytového prostoru, kteří byli členy SVJ v den jeho vzniku.

Jestliže se nesejde první schůze nebo nejsou přijaty stanovy SVJ, pak se právní poměry SVJ budou řídit vzorovými stanovami vydanými vládou České republiky v nařízení č. 371/2004.

Autor: vzory.cz