narušení zaběhnutého provozu, omezení užívání zasažených prostor ... až jejich dočasnou neobyvatelnost. Příčinou havárie může být prasknutí vodovodního potrubí, poškozené těsnění v odpadním potrubí, chybná vodovodní instalace, prasklá přívodní či odtoková hadice pračky nebo myčky nádobí, netěsné spárování okolo vany či ve sprše nebo prasknutí rozvodu topného systému.

Proniknutí vlhkosti do objektu může však způsobit i přívalový déšť, záplavy nebo povodně.

Ve všech těchto případech dojde k nasáknutí zdiva v různém rozsahu, avšak při masivním úniku nebo přívalu vody dojde k zaplavení podlahové plochy a zatečení do konstrukce podlah.
K zatečení vody do konstrukcí může dojít i u střešních plášťů nebo venkovních teras.

Po objevení zdroje vlhkosti se sice příčina opraví či odstraní - ale vlhkost zůstává.
Tato vlhkost, která po odstranění příčiny havárie/zatečení zůstane ve zdivu a stavebních konstrukcích, představuje velké nebezpečí - poškození vybavení či tvorbu zdraví škodlivých plísní.
V zimních měsících může dojít k promrznutí mokrého obvodového zdiva a následnému narušení statiky domu.

Vlhkost zdiva se běžně řeší kondenzačními odvlhčovači v kombinaci s ventilátory, avšak kromě vlhkosti nasáknuté do zdiva se v současné době téměř na všech stavbách pod podlahový potěr umísťují tepelné a protihlukové izolace z minerální vaty nebo polystyrenu, popř. jiných izolačních materiálů.
Voda, která se do těchto tepelných izolací dostala, je v konstrukci podlah uzavřena a může způsobit poškození finálních povrchů podlah (lamináty, parkety, PVC) a projevuje se dlouhodobým vzlínáním do zdiva, což má výše uvedené důsledky.

Vlhkost ve vrstvě tepelné izolace má navíc za následek ztrátu izolačních vlastností.
U konstrukcí střech či teras bývá nejčastějším projevem zatečení následné protečení do prostor objektu - nasáknutí stropů, podhledů, zdiva a vznik dalších škod.

Donedávna se vlhkost v tepelně-zvukových izolacích řešila pouze kompletním vybouráním podlah až na základovou nebo stropní desku či vrstvu hydroizolace. Tento způsob není levným řešením, vezmeme-li navíc v úvahu pravděpodobný vznik dalších škod spojených s bouracími pracemi a následně novou pokládkou.

V současné době již existuje metoda, kterou je možné tyto problémy komplexně řešit s podstatně menším zásahem do stavebních konstrukcí, z čehož vyplývají i nižší finanční náklady. A zároveň dojde k výraznému zkrácení doby vysoušení.

Jedná se o tzv. cirkulační metodu, u níž se využívá technologie, která umožňuje docílit nucenou cirkulaci suchého vzduchu v celé ploše zasažené konstrukce. Technologie využívá zařízení na vysoušení zvukově-tepelných izolací, kterými je na určitých místech pod tlakem do zatečené konstrukce vháněn suchý a teplý vzduch a na dalších místech vzduch nasycený vlhkostí z konstrukce vychází nebo je odsáván popř. je odčerpávána nahromaděná voda a vzduch je následně odvlhčován instalovanými kondenzačními vysoušeči.

Tato metoda lze použít i v případě, kdy došlo k zatečení do izolací v podlahách s podlahovým topením. Bezproblémové navrtání potřebných sušících otvorů do potěrů bez rizika poškození topného rozvodu umožňuje použití termokamery.

Doba vysoušení závisí na více faktorech, přičemž rozhodující je rozsah zatečení, intenzita zavlhnutí a provzdušnitelnosti použitého materiálu tepelné izolace.

V zásadě se dá říci, že vysoušení po vodovodní havárii probíhá po dobu cca 10-14 dní, při zaplavení je doba delší. Po této době lze provést veškeré práce spojené s uvedením prostor do původního stavu či dokončení prací - a to i s pokládkou vrchních krytin.

Stav vlhkosti při ukončení vysoušení je samozřejmě potvrzen v Měřícím protokolu a v Závěrečné zprávě včetně Potvrzení o množství spotřebované elektrické energie.

Na většinu takových případů je možné uplatnit pojistné plnění z pojistky.
Poradíme Vám a dodáme veškeré podklady pro pojišťovnu.

Rychlé nasazení vysoušecích zařízení je pro odstranění této vlhkosti nezbytné a vzhledem k tomu, že každý případ je specifický a vyžaduje konkrétní řešení, je nutné realizaci vysoušení svěřit odborné firmě se zkušenostmi.

Připravil: Ivo Kleňha
http://www.akime.cz/