Využití osluněné fasády (teplo) v zimě + rekuperace
27 Únor 2014
Před několika dny jsem sledoval termické stoupání teplého vzduchu po fasádě. Vzduch se vlnil, jako nad ohněm a rychle stoupal. A je to logické. Osluněná fasáda byla na dotek slušně teplá.
Při dopadu slunce pod úhlem 30° se totiž jedná asi o 500W na 1m2, takže u fasády o velikosti 10 x 3m je to cca. 15 kW tepla, které se částečně předá i okolnímu vzduchu.
Jedná se o tak velký tepelný zisk, že je hříchem tohle teplo nechat utéci.
Proto jsem se zamyslel nad jeho využitím.
Je to teplý a současně čerstvý vzduch, ideální pro „fouknutí“ do interiéru, kde bude suplovat nejen topný výkon, ale především velmi potřebné větrání.
V místnosti se nejvíce vydýchaný vzduch (nasycený CO2) nachází u podlahy a je i nejstudenější, takže bylo by super, pokud bychom mohli čerstvý teplý vzduch z fasády vyměnit právě s tímto vzduchem u podlahy.
Další den jsem se sešel s dodavatelem decentrálních rekuperací (ale hned dopředu dodávám, že použití rekuperátorů není pro získávání tepla z osluněné fasády podmínkou – jen dalším technickým vylepšením celkového řešení – lze je nahradit samotným a levným ventilátorem).
Jedná se o lokální zařízení, které chvíli foukají přes keramickou vložku ven (ta se v tu chvíli prohřívá) a chvíli zase dovnitř (odevzdává nastřádané teplo). Účinnost okolo 90%.
1: reverzní ventilátor
2: syntetické těsnění
3: keramická vložka
Jejich druhou funkcí je možnost trvalého foukání dovnitř nebo ven (nezávisle na teplotě keramické vložky) – tedy jako odsávací nebo přisávací ventilátor.
Takže pokud bychom umístili tento rekuperátor do fasády, bylo by pomocí vzt. potrubí možné, stáhnout si do místnosti teplý vzduch z osluněné fasády a současně zachovat i funkci rekuperace pro dny, kdy Slunce nesvítí.
Cena těchto rekuperátorů je okolo 400 Euro a jsou schopni vyměnit cca. 30m3 za hodinu.
Na první poslech působí draze, na zamyšlení se nad návratností se dostáváme na velmi zajímavá čísla.
Nebudu Vás zdržovat výpočty - pokud budeme místnost užívat jen 8,5 hodiny denně, tak rozdíl ve spotřebě při větrání okny a rekuperací je tak velký, že se rekuperátor zaplatí za necelé 2 roky. A to není započteno i vytápění pomocí získávání tepla z povrchu fasády. Pouze rekuperace.
Schéma instalace, pro získání tepla z povrchu fasády, by mohlo vypadat takto:
Skladba vrstev od zdi:
1: horizontální rošt, rekuperátor, vzt. potrubí
2: Lupotherm, izolující vše pod ním, vč. rekuperace a vzt. potrubí.
3: vertikální rošt, kotvený do spodního roštu přes LPT, držící fasádní desku.
4: fasádní deska
5: konstrukce z latí, zahrnující šikmou vodící lať upevněná na fasádní desce
6: přesahová fasádní deska tvořící pohledovou římsu a nasávací prostor
Pozn.: kruhové potrubí s uvnitř umístěným venti-látorem prochází přes všechny vrstvy (kromě 6ky, která jej zakrývá)
Přepínání rekuperace / přisávání teplého vzduchu, by mohlo být také velmi jednoduché.
Pokud se bude točit pomocný ventilátor (v horní části potrubí) ovládaný teplotou vzduchu na fasádě, vznikne přetlak shora a do rekuperátoru bude tlačen vzt. potrubím teplý vzduch z osluněné fasády. Současně s tímto pomocným ventilátorem se zapne režim rekuperátoru na POUZE PŘISÁVACÍ a do místnosti bude trvale vháněn čerstvý teplý vzduch, který místnost současně i vytopí.
Pokud však Slunce svítit nebude, bude si rekuperátor brát vzduch ze spodu, tedy z místa s menší tlakovou ztrátou (kde bude nerezová mřížka s filtrem) a foukat střídavě dovnitř a ven.
Využití je možné nejen pro rodinné, ale i pro bytové domy, protože lze rekuperátor umístit na fasádu pro každý byt a jímat teplo z plochy fasády, která přímo sousedí s příslušnou místností.