Odpoveď:
Obchodní zákoník určuje v § 240, odst 1: Při hlasování má každý člen jeden hlas, pokud stanovy neurčují jinak. V případě hlasování o věcech uvedených v § 239 odst. 4 písm. a), g) a h) má každý člen pouze jeden hlas. Pokud tedy nemáte ve stanovách odlišnou úpravu, má stejné hlasovací právo i člen družstva, který není nájemce jeho bytu. Hlasovat tedy může o věcech, které uvádíte jako příklad. Z logiky věci však vyplývá, že by tento člen družstva neměl mít stejná hlasovací práva, pokud nemá stejné povinnosti jako ostatní členové družstva, byť tyto povinnosti plývají z uzavřených nájemních smluv k bytům. Zejména ve vašem malém družstvu, kdy jeho hlas může být hlasem rozhodujícím.Vzniklou situaci můžete řešit kromě úpravy stanov i pokusem družstva o dohodu s tímto členem, aby z družstva vystoupil. Náklady na úpravu stanov totiž ponese družstvo právě jen kvůli tomuto členovi a domnívám se, že jeho členství v družstvu nemá praktický smysl vzhledem k tomu, že jeho otec je bydlícím členem družstva. Uvedený dotaz by měl vést ostatní bytová družstva k úvaze nejen o potřebné úpravě stanov, ale i o zvážení smyslu nebydlících členů. Rovněž tak nebydlící členové družstva by měli zvážit smysl svého členství za současných zákonných úprav nakládání s družstevními byty.