Práva hlasování na členské schůzi
30 Červen 2010
Dotaz:
Naše malé LBD vzniklo vyčleněním z velkého. Jde o dům se šesti bytovými jednotkami a sedmi členy družstva, z nich jeden nebyl a není vlastníkem ani nájemcem bytu a tudíž se finančně nepodílí na společných částech a prostorech domu. V bytě bydlí ve společné domácnosti se svým otcem - členem, nájemcem a podílníkem. Má tento nebydlící člen právo hlasovat na členské schůzi a mít třeba i rozhodující hlas o nakládání s nemovitostí, o výši příspěvků bydlících členů na opravy, technické zhodnocení, rekonstrukce, apod.? Tuto problematiku nemáme ošetřenou ve stanovách.
Odpoveď:
Obchodní zákoník určuje v § 240, odst 1: Při hlasování má každý člen jeden hlas, pokud stanovy neurčují jinak. V případě hlasování o věcech uvedených v § 239 odst. 4 písm. a), g) a h) má každý člen pouze jeden hlas. Pokud tedy nemáte ve stanovách odlišnou úpravu, má stejné hlasovací právo i člen družstva, který není nájemce jeho bytu. Hlasovat tedy může o věcech, které uvádíte jako příklad. Z logiky věci však vyplývá, že by tento člen družstva neměl mít stejná hlasovací práva, pokud nemá stejné povinnosti jako ostatní členové družstva, byť tyto povinnosti plývají z uzavřených nájemních smluv k bytům. Zejména ve vašem malém družstvu, kdy jeho hlas může být hlasem rozhodujícím.Vzniklou situaci můžete řešit kromě úpravy stanov i pokusem družstva o dohodu s tímto členem, aby z družstva vystoupil. Náklady na úpravu stanov totiž ponese družstvo právě jen kvůli tomuto členovi a domnívám se, že jeho členství v družstvu nemá praktický smysl vzhledem k tomu, že jeho otec je bydlícím členem družstva. Uvedený dotaz by měl vést ostatní bytová družstva k úvaze nejen o potřebné úpravě stanov, ale i o zvážení smyslu nebydlících členů. Rovněž tak nebydlící členové družstva by měli zvážit smysl svého členství za současných zákonných úprav nakládání s družstevními byty.
Další články
Rozdělení zisku z prodeje bytu v majetku BD
Dotaz:
Dobrý den.
V našem BD je 24 členů. Z toho 18 má byty převedeny do OV. V domě je SVJ. Tzv. nebydlícím členům zůstal po převodu bytů do OV v BD základní členský vklad (nebyl součástí kupní ceny), a zůstali členy BD. BD má 1 byt, kterého kupní cena byla financována hypotékou, kterou splácí BD. Původní nájemce byt nekoupil a zakládající členové se na koupi jeho bytu nesložili, čili BD si vzalo na tento byt hypotéku při privatizaci domu.Tento byt už není v zástavním právu banky. BD chce tento byt prodat.
Prosím o objasnění: Jakým způsobem máme rozdělit zisk z prodeje mezi členy BD, který nám zůstane po doplacení zbytku hypotéky?
-poměrem dle plochy bytu (jak by to bylo s nebydlícím členem) -poměrem všech splacených vkladů dle Obch.zák.(tady by členové, co mají byty v OV dostali o hodně méně, protože poměr jejich aktuálně splacených vkladů je: základní (byt v OV) / základní další (byt v BD).
Prosím o radu, jak postupovat.
Děkuji Petr Vámer.
Celý článek...Zálohy vlastníků
Dotaz:
Dozvěděla jsem se od vás mimo jiné, že > správní firma by měla vést evidenci, kolik kdo zaplatil (a tím pádem má > naspořeno) do fondu oprav. Říkala jsem to výboru, ale nepamatuji si, jestli je > to někde právně zakotvené. Tak jsem se vás chtěla zeptat, jestli existuje nějaký > předpis, který to stanovuje.
Celý článek...
Umístění kamer v bytovém domě
Dotaz:
Dobrý den,
v našem bytovém domě chtějí umístit kamery i přes nesouhlas některých nájemníků. Musí kamery odsouhlasit všichni nájemníci a vlastníci, nebo stačí nadpoloviční většina? Ještě by mě zajímalo, kde všude mohou být kamery umístěny.
Děkuji za odpověď.Jindrová
Partneři sekce
Partneři projektu
