podmínku pro založení společenství vlastníků (kde je nutné nejméně pět bytových jednotek), neboť jeden vlastník je proti založení z obavy možného nesplácení úvěru na opravu celého baráku jednotlivými vlastníky. Z těchto vyplývajících okolností, bych měl následující dotazy:

1. Existuje nějaká možnost založení společenství vlastníků v našem případě v sedmi bez jednoho vlastníka, který je proti a nebo s tím musí souhlasit všichni vlastníci? 
2. Je někde stanoveno nebo nařízeno, že do fondu oprav se přispívá podle jednotlivých podílů vlastníků (%) nebo podle metrů čtverečních jednotlivých bytů anebo je to na momentální domluvě vlastníků?
   
3. Existují nějaká pravidla, kterými bychom se mohli řídit, ať už při různých jednání, při opravě baráku, při jeho běžném provozu či údržbě nebo je to opět na domluvě jednotlivých vlastníků? (neboť občanský zákon § 136 - 142 tyto věci neřeší)
   
4. Která vyhláška, zákon nebo nařízení určují kolik musí být % hlasů při odsouhlasení různých záležitosti v souvislosti změn týkajících se baráku (ať už celého nebo v našem případě pouze poloviny)?

Předem děkuji za odpovědi (hlavně na body 1 a 2) a přeji hezký den.

Ing. Luboš FAJFR

Odpověď:
Můžete postupovat podle zákona o vlastnictví bytů a to podle §5 (2) Vlastnictví jednotky může vzniknout rovněž na základě dohody spoluvlastníků budovy nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (Pozn. č. 3a: § 141 a 142 občanského zákoníku.) budovy nebo na základě dohody nebo rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů. (Pozn. č. 3b: § 150 občanského zákoníku.) Je-li předmětem vypořádání podílové spoluvlastnictví budovy, může vlastnictví jednotek vzniknout jen po předchozím vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy tak, že velikost spoluvlastnických podílů budovy se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu stanovených podle § 8 odst. 2. To platí obdobně, je-li předmětem vypořádání společného jmění manželů budova.
§5 (3) Dohoda o vypořádání nebo rozhodnutí soudu o zrušení podílového spoluvlastnictví, popřípadě o vypořádání společného jmění manželů musí obsahovat i náležitosti stanovené pro prohlášení uvedené v § 4 odst. 2 a 3.
Tímto postupem by jedním dokumentem vzniklo vlastnictví 8 jednotek domu a současně společenství vlastníků jednotek přímo ze zákona. Kromě výhod právnické osoby (SVJ) pro správu domu, která má svoji činnost podrobně upravenu zákonem a stanovami, lze ve větším kolektivu najít osoby (osobu) pro orgán společenství. Samozřejmě musí souhlasit všech 8 podílových spoluvlastníků. Možnost postupu a úspěchu proti případnému nesplácení úvěru, ale i běžných oprav, je u společenství podstatně vyšší, než u podílového spoluvlastnictví.

Odpověď na otázky 2 a 3 při podílovém spoluvlastnictví dává skutečně a pouze občanský zákon:
§137 (1) Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.
§139 (2) O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.
Takže o všech záležitostech o společně vlastněné nemovitosti budete rozhodovat většinou počítanou podle podílů. Tato většina rozhodne mj. o způsobu všech plateb na správu domu (nejen na opravy) rozpočítání služeb spojených s bydlením, atp. Závěrem doporučuji zajistit vznik společenství vlastníků, a pokud se to nepodaří, pak nadpoloviční většinou vlastníků přijmout vlastní pravidla pro správu domu. Podílové spoluvlastnictví domu má řadu nevýhod počínaje nevlastněním bytu, přes prodej nebo darování podílu s předkupním právem spoluvlastníků atp.
Jan Halík