Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 5.díl
03 Prosinec 2013
Díl 5. Solární klimatizace. Využít Slunce jako zdroj tepla, světla či elektřiny – tím se zabývá kde kdo. Ale jak ho využít, aby ve vedru i chladilo, to už tolik lidí neví. Proto si pojďme o této možnosti říct.
Dopředu avizuji, že tento způsob klimatizace, jak je popsaný, je velmi dobře využitelný pro letní tenkostěnné příbytky, jako jsou karavany, chatky nebo stany. Není vhodný pro masivní stavby, ale to vyplyne z textu.
Před tím, než Vám nastíním, jak ze Slunce dostaneme chlad, zkusme si nejprve vzpomenout na situaci, kdy je nám zima i v parném létě. Že si nevzpomínáte?
Zkuste si představit, že jste právě vylezli z bazénu. Jste mokří a hledáte ručník, abyste se mohli co nejdříve utřít. Proč asi?
Vzpomeňte si jak vypadá Vaše husí kůže, když se ručník někam zatoulá...
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč je Vám zima, když je okolo Vás vzduch třeba i 30°C teplý?
Z Vašeho těla se totiž v tuto chvíli intenzivně odpařuje voda, rozsetá v kapkách po celé jeho ploše.
Dochází ke změně jejího skupenství na páru a na tento proces je potřeba obrovské množství tepla, které si voda primárně bere z lidské kůže.
Čím rychleji fouká vítr, tím intenzivněji dochází k odpařování a tím většímu pocitu zimy.
Pokud vítr foukat nebude, bude sice k odpařování vody docházet také, ale podstatně pomaleji, takže pocitu zimy docházet nebude. Samotné Slunce a voda tedy k intenzivnímu ochlazení nestačí.
Víme tedy, že pro naší klimatizaci budeme potřebovat vítr a vodu. A pokud vítr foukat nebude, tak si jej pomocí Slunce jednoduše vyrobíme.
Nejprve čísla:
Na 1 m2 plochy Země dopadá průměrně 800 W. Něco se od povrchu odrazí a něco se pohltí podle emisivity. O emisivitě (schopnosti pohlcovat záření) jsem psal asi ve všech dílech, i zde se jí budu dvěma větami věnovat:
Čím tmavší bude plocha, na kterou sluneční paprsky dopadají, tím lépe budou pohlcovány. A naopak, pokud bude zářivě bílá, je logické, že absorbce slunečního tepla bude mnohonásobně menší.
V tuto chvíli mnoho čtenářů napadne, že tedy budou muset asi vyměnit tmavý zálesácky stan za nějakou zářivou obludu, nebo natřít na bílo svoji střechu. Nebojte se, nic takového nebude potřeba.
V našem řešení je totiž úplně jedno, jakou barvu má Váš příbytek, protože ho ochladíme stejně, ať je bílý nebo černý.
Než Vám přesně popíšu, jak solární klimatizaci postavit, pojďme si ještě říct pár slov o vodě.
Na změnu skupenství 1 litru vody potřebujeme přesně 2257 KJ. Pokud by se toto množství vody mělo odpařovat hodinu, spotřebuje se na tento proces 627 W. Je to obrovské množství tepla a proto i naše klimatizace bude velmi účinná.
A nyní konečně postup i s vysvětlením:
1) Jako první věc je třeba zabezpečit, aby aspoň jedna stěna, na kterou dopadá Slunce během dne nejvíce, byla dvouplášťová. Plachtu je třeba mít tak velkou, aby zakrývala celou osluněnou stěnu.
2) Plachtu upevněte tak, aby se nedotýkala nikde stěny příbytku, ale aby mezera nebyla nikde větší, jak 10cm (lze využít i nějaké distanční špalíky). Tím tedy bude stěna příbytku ve stínu, a to už samo o sobě znamená, že Sluneční sálavé teplo se do stěny příbytku neabsorbuje. Pohltí ho kompletně plachta.
3) Plachta by měla být matně tmavá. Nemusí být nijak zvlášť pevná, klidně to může být obyčejná tmavě šedá difúzní folie, která se dá koupit v kterýchkoliv stavebninách za 30Kč/m2. Čím tmavší a matnější bude, tím lépe, protože tím více tepla ze Slunce absorbuje.
4) Jak se bude plachta od Slunce prohřívat, bude se od ní ohřívat i vzduch v mezeře. Tím se stane logicky teplejším, než okolní, a začne termicky stoupat okolo stěny příbytku vzhůru. Čím teplejší vzduch bude, tím rychlejší proudění (vítr) vytvoříme.
5) Čím je vzduch teplejší, tím je i sušší, a tím rychleji proudí, takže o to lépe se do něj bude voda odpařovat.
6) A poslední krok už asi většinu čtenářů tuší – necháme pomocí malých dírek v hadičce vytékat vodu na stěnu nebo střechu našeho příbytku (nikoliv na osluněnou plachtu, ale až na stěnu pod ní) a to v co největší ploše.
Tím, jak bude okolo mokré stěny proudit vzduch, voda se bude odpařovat, a bude na sebe vázat velké množství tepla - primárně z mokré stěny.
Jak bude stěna chládnout, bude odebírat teplo i z příbytku. A čím tato stěna bude tenčí, tím rychleji dojde ke zchlazení teploty vzduchu uvnitř a tím méně vody bude k tomu i zapotřebí.
Pokud použijete, po Vašem příchodu z pláže, na ochlazení velkého stanu (pro 5 osob) asi 10 litrů vody, které necháte vytékat po stěně stanu po dobu 30 minut, odeberete z vnitřního prostoru asi 2500 W, což je tak obrovské množství tepla, že se teplota uvnitř stanu může snížit až o 10-15°C, takže byste měli dávat pozor, abyste se náhlým teplotním šokem nenachladili.
U karavanů je třeba počítat s dobou asi 45minut, u chatek asi s hodinou (a tedy i s 2x větším množstvím vody).
Tomuto jevu se říká adiabatické chlazení a je hojně využíváno na západě USA.
Související články: