35cm běžné izolace.

Konstrukce střechy je zcela běžná – trámoví, dřevěný záklop, sádrokartonový podhled – níže je přesný popis.
Do konstrukce byly umístěny teplotní čidla, která každých 5 minut odesílají data na server.

Grafy průběhů teplot z léta a zimy jsou na obrázcích.

Nejprve výsledky ze zimy - měření je z neděle 5. 1. 2014.

Podle normy ČSN 730540-4 lze z naměřených hodnot vypočítat izolační odpor celé konstrukce.

Výsledek tohoto výpočtu (je uveden i na obrázku), poskytuje informaci, že konstrukce, zateplená 3cm tlustým Lupothermem, izoluje jako cca. 40cm minerální vlny nebo polystyrenu.

Ještě více zajímavější je však měření v létě – v této době ještě nebyly instalovány vnitřní čidla, takže není možné vypočítat odpor konstrukce, přesto je velmi zřetelně vidět, jak samotný Lupotherm izoluje.

Modrá linka znázorňuje teplotu, měřenu v mezeře pod Lupothermem. Její linie je velmi plochá.
Oranžová linka je teplota na povrchu střechy. V době kdy na střechu svítí polední slunce, přesahuje její teplota 80°C. A v této době je rozdíl teplot mezi teplotou pod Lupothermem a na povrchu střechy větší jak 50 stupňů.

Skladba konstrukce ploché střechy:

• Hydroizolace dvojitá (Elastec 40 + asfaltový pás Dekbit V60)
• Prkenný záklop, 25mm
• Reflexní folie 0,19mm 
• Rošt z dvojitých latí 2x 30x50mm (větraná mezera 5-6cm, spád 3%)
• Lupotherm 8, 30mm (parotěsný, ukončený na fasádním EPS)
• Rošt z dvojitých latí 2x 30x50mm (nevětraná mezera 5-6cm)
• Původní hydroizolace
• Původní záklop
• Krokve (bez tepelné izolace)
• SDK konstrukce
• Sádrokartonový podhled

Lupotherm je již několik let napadán skeptickou částí veřejnosti, že jeho účinek je podstatně menší než jeho výrobce tvrdí. Na pomoc svých tvrzení využívají měření z laboratoří, odkud vycházejí izolační vlastnosti podstatně hůře.
Výrobce Lupothermu tento rozdíl mezi reálnými výsledky a výsledky z laboratoří vysvětluje takto:

Měření v laboratořích je prováděno metodami podle norem, které jsou vhodné pro měření běžných izolací, tedy nereflexních.
A protože Lupotherm je vícenásobná reflexní izolace, která funguje na zcela jiném principu (prostup tepla nebrzdí, jako běžné izolanty, ale převádí jej na sálání, které velmi účinně odráží zpět ke zdroji) , tak není možné jej posuzovat metodami, které pro měření jeho vlastností nejsou vhodné.
Je to stejně špatné, jako měřit metodami na auto vlastnosti vznášedla. Oba jsou to dopravní prostředky, ale každé funguje úplně jinak.

Zatímco v laboratoři se měří izolace v ustáleném stavu, tedy v podmínkách, které v reálném prostředí NIKDY nenastanou, měření na stavbě dokazuje, jak izolace funguje v reálných podmínkách. A pak se není čemu divit, že hodnoty vycházejí úplně jinak.

Související články:

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 1.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 2.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 3.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 4.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 5.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 7.díl