Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 7.díl

Díl 7. - Studené záření zimní noční oblohy. Jak je možné, že v zimě, při jasné noční obloze je druhý den mnohem větší zima?A proč se tvoří k ránu námraza na sklech? A jak je možné, že na lesklých površích se námraza netvoří?

Pro lepší pochopení je třeba trochu teorie.
Takže postupně:
Sálají všechna povrchy, jejíchž teplota je vyšší než absolutní nula (tedy vyšší než -273°C).
Pokud na sebe tyto povrchy „vidí“, vyměňují si sáláním svoji tepelnou energii. Avšak jen za předpokladu, že nemají stejnou teplotu. Pak k žádné výměně tepla nedochází.
Ale pokud je jejich teplota rozdílná, dochází k velmi intenzivní výměně, a to v závislosti na rozdílu jejich ČTVRTÝCH MOCNIN (T14 –T24). Takže čím větší rozdíl teplot, tím více tepla se sáláním šíří.

Sdílení tepla sáláním závisí také na emisivitě povrchů.
Emisivita je vlastnost povrchu emitovat záření – tedy schopnost sálat a také absorbovat sálavé teplo.  Čím je hodnota emisivity (v procentech) větší, tím lépe může povrch sálat (a také absorbovat teplo).

Vzorec pro výpočet intenzity výměny tepla sáláním  qr:


Zde je příklad povrchů s rozdílnou emisivitou (pro záření o teplotě okolo 0°C):

Bude-li mít v  povrch Země 0°C, tak v době, kdy bude zamračeno, a teplota oblak bude také okolo 0°C, nebude k žádnému ochlazování vlivem sálání docházet.
Ale při jasné noční obloze vysálá povrch Země své teplo až do horní vrstvy troposféry. V našich zeměpisných šířkách může být její teplota v zimě až -60°C a v létě až -30°C.

A protože Země má emisivitu blízkou 100% a černá obloha také, je výměna sálavého tepla enormní.

Pokud tyto hodnoty dosadíme do vzorce výše, tedy Země = T1 = 273K (0°C) a jasné obloha T2 = 213K (-60°C), emisivita obou okolo 1 (tedy 100%), dochází k vysálání tepla téměř 200W z 1m2.
Z fotbalového hřiště o velikosti 100x60m se tedy každou sekundu vyzáří 1,2 MW tepelné energie.

Tím logicky dochází k prudkému ochlazování zemského povrchu, který je dotovaný geotermální energií. Ale jakmile povrch země pořádně prochladne, bere si teplo i z proudícího vzduchu, čímž ho logicky ochlazuje a druhý den je o několik stupňů méně, než den předešlý.
Na studenějším povrchu země kondenzuje i vodní pára z teplejšího vzduchu, která následně zamrzá a vzniká jinovatka.

Ale soustřeďme svoji pozornost tam, kde nás to bolí nejvíce – naše peněženky.
V závislosti na emisivitě povrchu dochází díky sálání ke  ztrátě tepla i z našich příbytků.

Střecha o velikosti 100m2 s emisivitou povrchu 85% (tedy bez sněhu) sálá do jasné oblohy 17kW.
Fasáda o ploše 200m2 s emisivitou 80% vysálá při jasné noci 32 kW.
Skla sálají nejvíce, jejich emisivita je okolo 90% - takže plocha 30m2 vyzáří do oblohy 5,4 kW.
Pokud vše sečteme, sálá celý dům při jasné zimní noční obloze každou vteřinu cca. 55kW tepla.

Nyní je třeba se zamyslete, odkud se tohle všechno teplo vezme.
Takže: částečně ze vzduchu – jak vítr ovívá střechu i fasádu, odevzdává studenějšímu povrchu své teplo a částečně i z interiéru, přičemž velmi záleží na tom, jak je zateplen.

Přestože kontaktně pokládané izolace (polystyren i vlna) vedou teplo špatně, tak čím chladnější bude venkovní povrch, tím více tepla jimi pronikne, protože zde platí přímá úměra – čím je rozdíl teplot větší, tím více tepla hmotou prochází.

Velká tloušťka izolace pomůže jen částečně. Na šíření tepla vedením má větší tloušťka zásadní účinek, ale na sálání v  dutinách těchto izolací jen nepatrný. Zde se totiž teplo šíří celým volným vzduchovým prostorem, od vlákna k vláknu či od buňky k buňce, takže proniká celým volným prostorem. A čím větší je rozdíl teplot obou povrchů, tím více se sálání šíří (v závislosti na rozdílu ČTVRTÝCH MOCNIN jejich absolutních teplot)

Řešením je bezkontaktní pokládka izolace, rozdělená vzduchovými mezerami a zakončená reflexní vrstvou (např. vlna + reflexní difúzní folie). Tím, že emisivita reflexních folií je malá, vysálá se ze střechy jen zlomek energie, než když je folie matná.

U kontaktního zateplení, kde však leží krytina přímo na izolaci (nadkrokevní systémy), nebo u fasády zateplené polystyrenem je však řešení úniku tepla sáláním velmi obtížné.
Zde není možné použít nízkoemisivní (reflexní) vrstvu, která by zabraňovala sálání. Zde bohužel prostupuje teplo ze stěny přímo do izolace, odkud se opět vedením dostává do povrchu, kde se perfektně vysálá Pánu Bohu do oken (a to doslovně).

Nejlepším řešením, jak se chránit proti vlivu studeného záření zimní noční oblohy jsou vícevrstvé reflexní izolace. Jejich účinek je násobně lepší, protože jejich velmi nízká emisivita zabrání teplu se z jejich vrstev vyzářit.

Ve zkušebně nelze simulovat sálání noční oblohy, posuzuje se pouze vliv vedení tepla či jeho předávání do okolí vlivem proudění vzduchu. Měření probíhá při teplotách okolo 0°C a emisivitě okolí okolo cca. 85%.
Takže vliv sálání se zde projeví asi 1/3 než tomu je ve skutečnosti.
Proto také dosahují běžné nereflexní izolace mnohem lepších výsledků v laboratoři než v reálných podmínkách.
Naproti tomu u reflexních izolací dochází v laboratořích k potlačení jejich hlavní technické výhody. Norma, která definuje,  jak izolace měřit, zcela zásadně eliminuje vlivy sálání a soustředí se pouze na vedení a proudění. I v tak diskriminujících podmínkách však dosahují reflexní izolace podstatě lepších parametrů (z hlediska vodivosti tepla) než nereflexní. Bohužel jejich násobně lepší účinek lze prokázat pouze při měření v reálných podmínkách.

U rodinných domů tvoří okna malou plochu. Jejich emisivita je však ze všech ploch nejvyšší, proto nesmíme tuto plochu opomíjet, protože skla jsou schopna vyzářit velké množství tepla.

Zde lze doporučit jako účinné řešení, přesklít okna takovými izolačními skly, která mají ošetřenu ochranu proti sálání. Tu dnes splňují dvojskla s pokovenými skly a uprostřed umístěnou reflexní folií. Tato skla odebírají z interiéru násobně méně tepla než běžná trojskla.

Jakmile ale začneme hovořit o budově, jejíž fasáda tvoří především skla, pak je ochrana proti sálání noční oblohy naprosto zásadním tématem:

U výše vyfocené budovy v Praze může být plocha skel cca. 2000m2.
Pokud by skla u této budovy měly normální emisivitu, vyzáří při jasné zimní obloze každou vteřinu 337kW tepla.
Kdyby byly skla ošetřeny nízkoemisivním povrchem, snížilo by se vyzáření tepla více jak 10x.


Související články:

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 1.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 2.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 3.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 4.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 5.díl

Fenomén sálání... Aneb: co se ve škole nedozvíte... 6.díl

DISKUZE

DALŠÍ ČLÁNKY

Montáž a výměna poštovních schránek

Montáž a výměna poštovních schránek do panelových a bytových domů je nezbytnou součástí při rekonstrukci společných prostor každého domu. Při výběru firmy je dobré zajistit si na tyto služby firmu, která je schopna

Novinky v oblasti elektrických krbů

V oblasti elektrických krbů došlo za poslední léta ke značnému vylepšení efektu hořících polen či uhlí. Pozvolna se vytrácí efekt hořícího krbu, který spočívá v šikovném podsvícení plastového výlisku, který imituje dřevěná 

Nový web Podlaha.cz: Vše o litých podlahách

Lité potěry jsou čím dál častěji používaným řešením, jelikož umožňují rychlé zhotovení pevné, dokonale rovné a velmi spolehlivé podlahy. Pro návrh či výběr konkrétního typu řešení podlahy je určen portál

Za tři hodiny ušetříte až 10.000 Kč ročně

Sedíte si pohodlně v obýváku a sledujete oblíbený film nebo třeba hokejový zápas. A až skončí, tak už jen šetříte tisíce. Zní to jako pohádka? Nemusí. Připravte se na topnou sezónu a ochraňte se před teplými letními dny.

Zelená úsporám se vrací

Ano, je tomu tak. Úspěšný program Ministerstva životního prostředí ČR v poněkud pozměněné formě znovu startuje. A nejde o málo peněz. V příštích osmi letech si rozdělí 28 miliard korun ti, kdo sníží energetickou


NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY

Dotaz: Dobrý den, pronajímáme jako SJM byt nájemci, se kterým máme uzavřenu nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Potřebujeme uvolnit byt pro syna. Celý dotaz
Dotaz: Jako členové SVJ hradíme dle předpisu příspěvek na správu domu a pozemku. Peníze se hromadí na účtu SVJ. Celý dotaz

NAPIŠTE NÁM

Adresa:
Obyvatele.cz
Za břízami 319
190 14 Praha 9 - Klánovice

E-mail: info@obyvatele.cz
IČ: 28498003
DIČ: CZ28498003

O NÁS

Obyvatelé.cz jsou prvním specializovaným portálem pro bytové domy.

Projekt Obyvatelé.cz vznikl na základě potřeb lidí z našeho okolí bydlících v bytových domech. Před jeho vznikem neexistoval papírový magazín, ani online služba, která by cíleně pomáhala komunikaci v bytových domech.

partner projektu
partner projektu partner projektu partner projektu


O projektu   Smluvní ujednání   Obchodní podmínky   Kontakt   SEO   Grafika   © Obyvatelé.cz s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Vyberte region kliknutím na mapu nebo výběrem z rolítka
a odešlete formulář

výběr regionu
Zavřít
Praha Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Vysočina Jihočeský kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj